Slepice
Slepice, kur(va) domácí nebo též vejconos obecný je dvounohý pták na dvou nohách s celkem dvěma pařáty a dvěma stehny. Jsou to nesmírně vychcaní, krutí a invazní tvorové. Samice se nazývá "Slepice", samec "Slepičák", na náchodsku Slepič a v horním Polabí Slepitel. Neptejte se.
„Ví se o slepici, že má pod čepicí, že má pod čepicí nadání“
„A když si vemete, že se tohle vyvinulo z T-Rexe...“
- biolog
| Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Slepice na české Wikipedii. |  |
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jak již bylo předesláno, vejconos má dvě nohy, které začínají stehýnky a končí brutálně ostrými pařáty s ostruhou. Slepice krom dvou nohou s pařáty vlastní též křidélka, která ovšem neumožňují tvoru plný let, ale pouze popolet na krátkou vzdálenost. Což je dobře, protože vzhledem k příslovečné invazivnosti tvora by brzo osídlil i balkony v panelácích, kam chodíme hulit.
Kromě křidélek a dvou nohou s pařáty má slepice též hlavu, na které má u vstupního otvoru sakra ostrý zobák, který používá při lovu. Zmíníme-li zobák, neletuschopná křidélka a též dvě nohy s brutálně ostrými pařáty, nemůžeme nezmínit opačný konec trávicí soustavy a tím je biskup. Biskup v důležitosti samozřejmě poněkud pokulhává za dvěma nohama s brutálně ostrými pařáty, ale má vlastní článek.
Zeměpisné rozúžení[editovat | editovat zdroj]
Slepice běhají snad po celém světě, Ajlašku a Antarktídu nevyjímaje (tam jsou převlečeni za tučňáky nebo medvědy, které před tím úspěšně vyhubily).
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Jejich strava je velmi pestrá, ačkoliv je to tvor nesmírně vybíravý. V "zajetí" se živí vším, co jim člověk připraví (většinou však v zajetí žije spíše člověk, protože ho slepice zotročily). Zejména jim chutná pšenička nebo jakákoliv jiná nejedovatá i jedovatá rostlina, myši, psi, mouchy, pavouci, žížaly po případě i jiné slepice. Není známo, čím se živí v přírodě. Někteří vědci však vyslovilí domněnku, že "tím, co si samy uvaří".
Domestikace[editovat | editovat zdroj]
Zdomácnění kurvů domácích proběhlo zřejmě před několika set léty. Proces je takto nazýván, aby si člověk nekazil svou pověst. Ve skutečnosti tito ptáci při zahlédnutí člověka ho uhranuly svým vražedným pohledem a telepaticky ho nutí k posluhování. Zajímavostí u tohoto zvířete je, že je-li nakrmeno jedovatým žrádlem, jed jím proteče do vejce, kterým se ve finále otráví jejich zotročený člověk.
Slepice se chovají v klecových nebo volných chovech. Pořádkumilovní chovatelé používají klícky, ze kterých již děti vyrostli, zatímco ti, kteří to mají na praku, používají ten volný. EU samozřejmě v rámci ekologizace a zhumanizování preferuje ten volný a proto jsou vejce z tohoto chovu drahá.
Jméno[editovat | editovat zdroj]
Jak tento tvor netvor přišel ke svému jménu? Původně mu pravěký lid z 15. století říkal "kur". Jelikož snášel vejce, brzy se rozšířila věta "Kur-va-jíč-ka-sná-ší" neznámo, jak původně psáno. Protože byly však pravěcí lidé neuvěřitelní lemplové, zkrátili to na "kur-va", což je dost překvapivě tedy zkratka. Tento název se ustálil, avšak po několika staletích se mylně přiřkl někomu úplně jinému.
Krutost kura[editovat | editovat zdroj]
Jak bylo již zmíněno, vejconosové jsou neuvěřitelně krutí. Zahubí naprosto všechno, co jim pod pařát neob zobák přijde. Samice si v klidu troufnou na myši, kočky, kuny nebo jiné ptáky, zatímco samci se vrhají na tvory psu větších a v klidu je sežerou zaživa a vcelku. Většinou tento lov probíhá tak, že první člen stáda (někdy poněkud chybně označované jako hejno (neplést s lejno, to je něco jiného)), který kořist zmerčí, se rozběhne světelnou rychlostí, kořist uchopí do zobáku, počne s ní třepat. V okamžiku, kdy zví, že se blíží další kamarádi, pobíhá necíleně po okolí, a to až do chvíle, než kořist popadne jiný slepičák nebo slepice a začne druhé kolo štafety. Kořist (včetně koní) ale v polovině případů skončí někde zdechlá a pohozená, protože slepice byly líné je svými ostrými zobáky porcovat.
Paraziti[editovat | editovat zdroj]
Kur není parazitů prost. Obyčejně se u něj vyskytují čmelíci, což jsou takoví malí pavoučci a zná je každý chovatel. Proti čmelíkům se používá postřik. Postřik horkou vodou se provádí zpravidla ke konci života kura, když jede kur za celoživotní přínos kolchozu na dovolenou do xaverovského masokombinátu a odtamtud putuje na exkurze do Lidlu nebo Kauflandu.
Slavní druzi[editovat | editovat zdroj]
Řada vejconosů vynikla svou velmi podceňovanou inteligencí na význačných postech. Nejznámějšími byli Kur Cesar 15., osobní poradce Rudolfa Shitlera a Mariáš Buřtík, slepičí krutovláce v březnickém táboře.