Slevový kupón
„Tak si ještě chvíli točte“
„A mám to zadarmo!“
„Dz vóčr iz dz bezd!“
Popis[editovat | editovat zdroj]
Slevové kupóny mohou vypadat všelijak, avšak téměř vždy je na nich napsáno, kde, na co a jak moc velkou dostanete slevu. Slevové kupóny mohou být všech barev a velikostí a snadno se mohou schovat do novin, poštovních zásilek a často i do e-mailu (spam).
Výhody[editovat | editovat zdroj]
Nic se nevyrovná pocitu euforie, který zažijete když dostanete slevový kupón (francouzsky vušé). Ta radost, když si můžete koupit boty, které normálně stojí 8 000 korun za 7 600 je nepopsatelná, nehledě na pozitivní vliv na ekonomiku, rodinné rozpočty a úrodu pomerančů v Norsku.
Další velkou výhodou slevových kupónů je, že díky nim je možné prodat zboží, které by si jinak nikdo nekoupil. Jen magor by si koupil boty za 7 500, když ale dáte cenu 8 000 a podstrčíte zákazníkovi slevový kupón s 5% slevou, tak ještě rád za ty křusky vysolí ještě o stovku víc. To má pozitivní vliv na růst tržní ekonomiky, státní rozpočet, snižování emisí plynů ve skleníku a počet Norů na jeden pomerančovník.
Rizika[editovat | editovat zdroj]
Pro spotřebitele je největší riziko, že se mu sejde mnoho zajímavých slev najednou. Takový člověk pak neví, kam dřív, musí si často brát neplacené volno a má tak nižší produktivitu práce. Mnohem horší ale je, že utratí spoustu peněz za harampádí, které by jinak oželel a musí si po čase hledat větší byt. Někteří lidé to řeší koupí více bytů, které využívají jako skladiště, čímž ovšem prohlubují bytovou krizi.
Nicméně to není nic, ve srovnání s rizikem pro obchodníky. Překlep při zadávání výroby slevových kupónů může být osudný. Když obchodník klepne vedle a místo 5% zadá 8%, nic tak závažného se neděje. Když však místo 10% zadá 40%, hrozí zejména méně zaběhnutým firmám (jenž si ještě účtují nízké marže), že na obchodu vůbec nevydělají. Úplně nejhorší je třesoucí se ruka. Když místo 5% zadáte 55%, je to zlé. Když místo 10% zadáte 100%, jste v prdeli. Nejvyšší opatrnosti musejí dbát hazardéři, kteří chtějí dávat slevy víc jak 10%. Když chcete dát 20% a zatřese se vám ruka, tak díky slevě 200% musíte kromě zboží vydat i peníze, které za něj normálně požadujete.
Ovšem aby to spotřebitelům nebylo líto, i na ně čeká jeden velký háček, nebo lépe řečeno čárka, přesněji řečeno mínus (-). Zákazník, který se třese na slevu 50% se nestačí divit, když mu u pokladny vysvětlí, že sleva -50% znamená vlastně +50% k ceně, neboť sleva sama o sobě je záporná hodnota a mínus ji neguje a obrací na přirážku.
Bezpečné slevové kupóny[editovat | editovat zdroj]
Existuje ovšem jistý druh bezpečných slevových kupónů, jenž ani jednu stranu nevystavují riziku a navíc jsou velmi vhodné jako ceny do soutěží. Jedná se o kupóny se slevou 0 Kč, případně 0 %. Zde zákazníka neohrozí zákeřný mínus a obchodníka nemusí děsit třesoucí se ruka a jelikož okolo 0 jsou pouze čísla 1, 2, 3 a desetiná tečka, je i riziko překlepu minimální.
Strýček Skrblík prachy miluje | |
Českokoruna • Euro • Morgoš • Stará bačkora Jak přijít o peníze • Peníze • Peníze a budoucnost • Padělání peněz • Slevový kupón Jak vykrást banku • Banka • Pojištění • Pohádka o daních • Daň z ubrané hodnoty Problient • 50 Korun • Prdné • Slyšné • Šimandlova investiční banka |