Schwarzenberský palác

Lobkowiczký palác

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

© Petr Turyna 05/2005

Schwarzenberský palác od arch. Agostina Galliho, od druhé poloviny 16. století dominanta náměstí před Pražským hradem, je neodmyslitelnou součástí celého panoramatu Hradčan. Po Letohrádku královny Anny je druhou nejvýznamnější renesanční stavbou Prahy. Již od počátku svojí mohutností dostatečně reprezentoval (viz např. velký taneční sál) jeden z nejslavnějších českých rodů. Nejvýraznějšími architektonickými prvky exteriéru jsou bezesporu sgrafita, obnovená koncem 19. stol. (současná podoba z padesátých let 20. stol.), dále např. lunetová římsa severoitalského typu, toskánské pilastry či horizontálně odstupňované štíty. Tři křídla jsou sestavená do tvaru písmene T, původní záměr počítající ještě s čtvrtým křídlem otočeným do náměstí (v ose dnešní zdi) se nenaplnil. Jižní a západní dvojpatrové křídlo převyšuje o patro vyšší křídlo východní. Ve značné části místností se dochovaly původní renesanční klenby. Od padesátých let, kdy přešel pod ministerstvo národní obrany palác sloužil jako Vojenské historické muzeum, v roce 2002 objekt přešel pod Národní galerii. Pro její potřeby je ale nutná rekonstrukce, proto je nyní nevyužit.

Mass, Turyna Petr, 31.5. 2005

historie

V místech dnešního paláce stávala před ničivým požárem roku 1541 skupinka domů, např. domy “U červených dveří” a “U zelených oken”. Palác stavěný na popud Jana ml. z Lobkowicz byl dostavěn před rokem 1567 (ad datum na sgrafitech). Lobkowitzové si ho však moc neužili – poté co byl Jiří z Lobkowicz odsouzen za urážku Rudolfa II. k odnětí majetku se majitelé často střídali (Petr Vok z Rožmberka, Jan Jiří ze Švamberka, následně jej (na základě pobělohorských konfiskací) r. 1624 získal rod Eggenbergů). Po smrti Jana Kristiána z Eggenbergu (který stačil r. 1710 uskutečnit výměnu schodiště za nové barokní) přešel objekt pod Schwarzenbergy. Největší úprav areál dostál ke konci 19. století, kdy byla pořízena nová břidlicová střecha, obnovena sgrafita a vybudována ohradní zeď směrem do náměstí. Impulzem pro tuto opravu byla vichřice z roku 1871, která zbořila původní štít přímo do náměstí. Po Únoru palác přešel pod majetek Československých státních lesů,… číst dále

Mass, Turyna Petr, 31.5. 2005

otvíračka

V současné době probíhá rekonstrukce paláce, v roce 2007 má být do jeho prostor umístěna stálá expozice středověkého umění.Národní galerie

15.11. 2006