Pilíř z okrového pískovce má bohatě členěný dvouetažový sokl na trojúhelném půdoryse s konkávně prohnutými stranami. Na prvním etáži stojí sochy světců, ochránců proti živelným pohromám (požáru, povodni a krupobití): sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Donáta. Na volutách mezi sochami stávaly sošky andílků s kartušemi (ještě r. 1954 a 1974 byly všechny tři, dochovala se pouze jedna z nich). Na podstavci stojí trojboký pilíř zakončený kovovým Božím okem v trojúhelné svatozáři. Kolem pilíře je balustrádové zábradlí s prolamovanou ornamentální výplní a průchody původně uzavřenými kovovými mřížemi.
Pilíř Nejsvětější Trojice v podobě Božího oka byl v místě pranýře na kralupské návsi postaven roku 1726 nákladem zdejšího měšťanstva. Na základě slohové analýzy a analogií s jeho dalšími pracemi přisoudila K. Adamcová autorství pilíře sochaři Janu Adamu Dietzovi z Jezeří. O dalších osudech pilíře se dostupná literatura nezmiňuje. Roku 1954 inicioval kralupský národní výbor opravu staletími ošlehaného monumentu, která byla ještě aktuálnější poté, co byla v prosinci téhož roku památka vážně poškozena při nehodě nákladního automobilu. Opravu provedl roku 1955 akademický sochař F. Rada. V 70. letech 20. století bylo v souvislosti s rozšiřující se těžbou uhlí rozhodnuto o likvidaci obce, ke kterému došlo roku 1976. Ještě předtím však byl roku 1974 pilíř rozebrán na celkem 227 částí a přemístěn do cca 25 km vzdálených Libědic, kde byl znovu sestaven. Tam stál až do léta roku 2012, kdy se opět stěhoval, tentokrát do obce Málkov, pod… číst dále