Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.
dějiny
Ves Unčovice držela roku 1348 předpokládaná zakladatelka tvrze Judita z Vildenberka a po ní její syn Ješek z Lipé a Pirkenštejna a jeho potomci až do roku 1447. Husitské války tvrz přečkala v dobrém stavu zřejmě díky svému majiteli Hynku Ptáčkovi z Pirkenštejna, známému kališnickému pánu. Pohromou pro tvrz byly česko-uherské války poděbradské éry, za nichž byla roku 1467 zpustošena a v troskách ležela ještě roku 1491. Před rokem 1499 ji nechala Markéta z Vranova obnovit a v podstatě do dnešní goticko-renesanční podoby ji zformovali mezi lety 1499 a 1546 Hanuš Haugvic z Biskupic a jeho syn Václav. Renesanční úpravy pokračovaly i po roce 1546, kdy je tvrz od Haugviců koupilo město Olomouc. Během třicetileté války tvrz zpustošila při svých výpadech z obsazené Olomouce švédská vojska ve 40. letech 17. století. Ještě roku 1681je tvrz označována jako pustá, krátce poté však byla opravena a sloužila jako šenk a tančírna. Ve 2. polovině 19. století byla ve tvrzi zřízena škola, později sloužila k bydlení a jako kanceláře. Po roce 1945 ji od města převzal státní statek a poté unčovické zemědělské družstvo, které ji vlastní dodnes.
Zany, 10.6. 2004
Původní tvrz v Unčovicích náležela zřejmě k typu "motte" - pahorek vejčitého tvaru o nejdelších rozměrech 40 a 26 m byl zřejmě navršen uměle a obklopoval jel zčásti dochovaný příkop o šířce cca 15 m. Uprostřed pahorku obehnaného palisádou stála obytná věž, pravděpodobně převážně dřevěné konstrukce. Zda byly zbytky původního sídla nějak využity při pozdně gotické přestavbě nelze bez hloubkového průzkumu určit. Dnes jednopatrová podsklepená obdélná stavba o rozměrech 15x10,7 m je v severovýchodním nároží doplněna drobnou věžičkou s vřetenovým schodištěm. Podle její výšky lze předpokládat, že hlavní budova byla původně ještě o jedno patro vyšší. Přízemí bylo rozděleno na dvě místnosti, severní z nich byla krátce po dokončení rozpůlena příčkou na dvě místnosti zaklenuté výsečovými klenbami s hřebínky. Ve východní stěně 1. patra se dochoval arkýřový prevét a vedle něj zbytky konzol druhého. Původní palisádu nahradila zděná…
číst dále
Zany, 10.6. 2004
