Vodní nádrž Štěchovice byla vybudována na Vltavě v letech 1937-1944. Hráz o délce 124 m a výšce 22,5 m vytvořila přehradní jezero o délce 7,4 km a celkové rozloze 114 ha. Součástí nádrže je přečerpávací elektrárna se zásobní nádrží na sousedním vrchu Homole.
Vodní nádrž Štěchovice byla vybudována na Vltavě v letech 1937-1944 v blízkosti městysu, který jí dal jméno. Příjezdová komunikace k hrázi vede od mostu Dr. Edvarda Beneše ve Štěchovicích po pravém břehu. Zpočátku po ní vede též žlutá turistická značka doprovázená trasou naučné stezky Vystěhované Hradištko. Značená trasa však před hrází odbočuje vlevo vzhůru do Hradištka. Při pravém břehu se nachází plavební komora. Po levém břehu vede k hrázi modrá turistická značka doprovázená naučnou stezkou Svatojánské proudy. Od rozcestí Nad Přehradou pokračuje ve stráni nad břehem s naučnou stezkou zelená značka, kopírující nejstarší značenou stezku Klubu českých turistů z r. 1889, zatímco modrá šplhá na hřeben a opět se spojuje se zelenou v osadě Třebenice pod hrází Slapské přehrady.
Jiří Špaček, 2.2. 2023
Údolní přehradní nádrž Štěchovice je vodní dílo, vytvořené vzedmutím hladiny řeky Vltavy hrází vodní elektrárny Štěchovice poblíž stejnojmenného městyse. Je po nádrži Vrané druhou nejstarší součástí Vltavské kaskády vodních děl. Nádrž byla vybudována v letech 1937-1944. Její výstavba byla krátce přerušena německou okupací Československa a vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Hráz o délce 124 m a výšce 22,5 m vytvořila přehradní jezero o délce 7,4 km a celkové rozloze 114 ha. Štěchovické peřeje, od 18. století nazývané Svatojánské proudy, bývaly nejvážnější překážkou vorové plavby a z vltavského toku tak činily jednocestnou vodní cestu. Snahy o zmírnění plavebních úskalí v tomto místě se měnily v závislosti na technických možnostech doby. Prvním počinem bylo odstřelení nebezpečných skalních bloků již v 17. století. Použitá řešení však výrazně nesnižovala krajinný půvab Svatojánských proudů, jejichž obliba stále rostla.…
číst dále
Jiří Špaček, 13.2. 2023