Zámek
2003 ©Luděk Pitter
Zámek jako takový je nepřístupný, muzeum TGM tam již není. Na části zámku viditelné známky rekonstrukce. K zámku se dá bez problému dostat a prohlédnout kolem. Přístup lze provalenou zdí u hlavní silnice, nejsou tam žádné zábrany ani cedule se zákazy vstupu.
Hluboš ves, v neveliké vzdálenosti od Příbramě ležící, patřila v dávných dobách k panství Valdeckému; farář Píčinský měl ve vsi dědinu, na kterouž dosáhl r. 1355 osvobození od soudu Hlubošského. Později seděl tu Zbraslav z Hluboše s manželkou svou Držkou. Statek zdědil po nich Oldřich z Drasovic, který z té příčiny na záduší obou osob učinil pěkné nadání kostelu Píčinskému (r. 1415) a ještě r. 1436 na Hluboši seděl. Následoval po nněm syn jeho Jan z Hluboše, a pak zboží to prodáváno a postupováno až do r. 1455, kdež tu seděl Vácslav z Koněprus. Z rodu dřevních vladyk připomíná se r. 1469 Oldřich z Drasovic a z Hluboše. Na počátku 16. století držel tvrz, dvůr a ves Hluboš, vsi Drahlín a Sádek a části Bradkovic a Občova se Všekary mlýnem pustým Jan ze Svárova; syn jeho pak Karel postoupil zboží tohoto r. 1533 Petrovi Vamberskému z Rohatec, který na něm manželce své Barboře z Vítence… číst dále
Do 18. století se zde vystřídalo na 25 jmen majitelů, většinou vždy jen příslušníků drobné šlechty.
Již v první polovině 17. století měla hlubošská tvrz podobu zámečku.
Byla původní mnohokrát přestavovaná tvrz zbourána a tehdejší majitel Jan Antonín Hochberg z Hannersdorfu v těchto místech dal postavit sídlo podle svých představ a dobové módy.
V době romantismu a nejrůznějších kuriozit byl na zámku instalován rozměrný hrací stroj. Bylo v něm zamontováno množství nástrojů - píšťaly, klarinety, trubky a také bubny, zvonky a činely. Na Hluboš se sjížděli urození hosté a tak zámek musel reprezentovat. Obklopila jej bohatá květnice a geometricky upjatá francouzská zahrada s fontánami a vodotrysky. Byl tu kuželník i umělá jeskyně. Tento zámek musel být něčím mimořádným, když jej v letech 1810 a 1813 navštívil rakouský císař František.
Zadlužení Hochbergové z Hannersdorfu Hluboš už vůči náporu věřitelů nedokázali udržet. Panství se dostalo do loterie a vyhrál je jistý vídeňský občan, který jej prodal.
Získal Hluboš knížecí rod Őttingen - Wallersteinů, jemuž patřil také zámek ve Zbraslavi.
Zámek slouží jako letní sídlo prezidenta T.G. Masaryka, pro něhož prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4000,- Kč. Hluboš byla však přece jen trochu stranou od Prahy, a tak v následujícím roce 1921 zakoupil Československý stát pro odpočinek prezidenta zámek Lány. Pobyty T. G. Masaryka v Hluboši jsou bezpochyby nejzářivější kapitolou minulosti této obce.
Celý majetek přešel do vlastnictví státu a od státu ho ještě v témže roce koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Rodina Kolaříkových vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění.
Hugo Haas zde natočil s Adinou Mandlovou film "Děvčata nedejte se".
Na zámku se vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.
Převážná část majetku byla vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka.
Na zámku natáčela televize Nova seriál "Pojišťovna štěstí"
Zámek Hluboš je veřejnosti nepřístupný.
Majitelem se stává společnost Zámek Hluboš z.ú. a probíhá jeho postupný odkup tak, aby mohl být provozován jako kulturní památka sloužící veřejnosti.
|
Přihlášení |
