Seznam babylonských králů

seznam na projektech Wikimedia

Seznam babylonských králů zahrnuje všechny vládce Babylónu, respektive Babylonie, od nejasných počátků říše až do jejího pádu v roce 539 př. n. l. Datování je uváděno podle tzv. střední chronologie.

Starověká
Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie
EufratTigris
Sumer
EriduKišUrukUr
LagašNippur
Elam
SúsyAnšan
Akkadská říše
AkkadMari
Amorité
IsinLarsaEkallatum
BabylonieNovobabylonská říše
BabylónBorsippaChaldea
Přímořská říše
AsýrieNovoasyrská říše
AššúrNimrud
Dúr ŠarrukínNinive
Chronologie panovníků
Sumer
Akkad
Asýrie
Babylonie
Enúma elišGilgameš
MardukAššúrSín
EnlilAnunnaki
Jazyky
SumerštinaElamština
AkkadštinaAramejština
ChurritštinaChetitština

Legendární panovníci

editovat

Starobabylonské období

editovat

1. dynastie (Amoritská) (1894–1595)

editovat
Jméno Obrázek Období života Období vlády Poznámky
Sumu-abum 1894–1881 První historicky doložený král Babylónu.
Sumulael 1880–1845
Sabium 1844–1831
Apil-Sin 1831–1813
Sin-Muballit 1813–1793
Chammurapi   1793–1750 Vydal tzv. Chammurapiho zákoník, který patří mezi nejstarší dochované zákoníky na světě a dlouhou dobu byl považován za nejstarší.
Samsu-Iluna 1750–1712
Abi-Ešu 1712–1684
Ammi-Ditana 1683–1647
Ammi-Saduka 1646–1626
Samsu-Ditana 1625–1595 Během jeho vlády říši napadli Chetité. Babylón poté obsadili Kassité a založili novou vládnoucí dynastii.

Středobabylonské období

editovat

2. dynastie (1. Přímořská)

editovat

Jako 2. babylonská dynastie je tradičně označována 1. přímořská dynastie, i když její členové neovládali samotný Babylón.

3. dynastie (Kassitská) (1570–1225–1186–1154)

editovat
Jméno Obrázek Období života Období vlády Poznámky
Agum II. 17.–16. stol. př. n. l. okolo 1590–1570 př. n. l. První nám známý kassitský král Babylonie.
Burna-Buriaš I. 16.–15. stol. př. n. l. okolo 1540 př. n. l.
Kaštiliaš III. 16.–15. stol. př. n. l. asi 1500–1470 př. n. l. Rozšiřoval území své říše.
Ulam-Buriaš 15. stol. př. n. l. kolem 1470 Dobyl tzv. Přímořskou říši.
Agum III. 1470–1450
Karaindaš I. okolo 1415
Kadašman-Charbe I. okolo 1400
Kurigalzu I. okolo 1390
Kadašman-Enlil I. 1374–1360
Burna-Buriaš II. 1360–1333
Karachardaš 1333
Nazibugaš 1333
Kurigalzu II. 1332–1308
Nazimaruttaš 1308–1282
Kadašman-Turgu 1282–1264
Kadašman-Enlil II. 1264–1255
Kudur-Enlil I. 1255–1246
Šagarakti-Šuriaš 1246–1233
Kaštiliaš IV. 1233–1225
Enlil-Nádin-Šumi 1224 Místokrálové dosazení asyrským králem Tukulti-Ninurtou I.
Kadašman-Charbe II. 1223
Adad-Šuma-Iddina 1222–1217
Adad-Šuma-Ušur 1216–1187 Tukulti-Ninurta I. byl zabit při povstání svých synů asi v roce 1207.
Melišipak II. 1186–1171
Marduk-apla-iddina I. 1171–1158
Zababa-šuma-iddina 1157 Následovala elamská nadvláda (1157–1156).
Enlil-nádín-achché 1157–1154 Odstaven elamským králem Šutruk-Nachchuntem I. a jeho synem Kutir-Nachchuntem II.

4. dynastie (2. Isinská) (1160–1029)

editovat
Jméno Obrázek Období života Období vlády Poznámky
Marduk-Kabít-Achchéšu 1160–1142 Velitel vzbouřenců proti elamské nadvládě. Po vítězství povstání se prohlásil králem Isinu, později Babylónu.
Itti-Marduk-Balátu 1142–1134
Ninurta-Nádin-Šumi 1134–1128
Nebukadnesar I.   1128–1106 Vytlačení elamských nájezdníků a další rozšiřování území.
Enlil-Nádin-Apli 1106–1102 Zabit během vzpory jeho strýce Marduk-Nádin-Achchého.
Marduk-Nádin-Achché 1102–1084 Bratr Nebukadnesara I.
Marduk-Šapik-Zerimati 1084–1071
Adad-Apla-Iddina 1071–1049
Marduk-Achché-Eríba 1049–1048
Marduk-Zer-? 1048–1036
Nabú-Šum-Libur 1036–1029

5. dynastie (2. Přímořská) (1029–1006)

editovat

6. dynastie (Bazi) (1005–984)

editovat

7. dynastie (Elamská) (984–977)

editovat

8. dynastie (977–942)

editovat

9. dynastie (942–729)

editovat
Jméno Obrázek Období života Období vlády Poznámky
Ninurta-Kudurri-Ušur II. 942–941
Mar Biti Ahhe Iddina 941
Šamaš-Mudammiq 941–899
Nabu-Šumi-Iškun 899–888
Nabu-Šumi-Ukín I. 888–882
Nabu-Apal-Iddin 882–852
Marduk-Zakir-Šumi I. 852–826
Marduk-Balassu-Iqbi 826–813 Zajat a poražen asyrským králem Šamší-Adadem V.[1]
Baba-Achché-Iddina 813–810 Rovněž zajat a poražen asyrským králem Šamší-Adadem V.[1]
4 králové 810–okolo 800
Adad-Šum-Ibai okolo 800
Marduk-Bel-Zeri okolo 800
Marduk-Apal-Ušur okolo 800–795
Eriba-Marduk 795–764 Postavil se pronikání Aramejců.[1]
bezvládí 764–762
Nabu-Šuma-Iškun 762–748 Příslušník kmene Bít-Dakkúri, za jeho vlády docházelo ke vzpourám v Babylónu, Borsippě a dalších městech.[1]
Nabu-Nasir 748–734
Nabu-Nadin-Zeri 734–732 Syn předchozího krále, zavražděn během povstání Nabu-Šumi-Ukína II.[2]
Nabu-Šumi-Ukín II. 732
Nabu-Mukin-Zeri 732–729

10. dynastie (Asyrská) (729–626)

editovat

Babylon je dobyt Asyřany r. 689 př. n. l. a opraven kolem r. 670 př. n. l. Asarhaddonem

Novobabylonské období

editovat

11. dynastie (Chaldejská) (625–539)

editovat
Jméno Obrázek Období života Období vlády Poznámky
Nabopolassar 658–605 625–605 Dostal se k moci v průběhu povstání proti novoasyrské nadvládě roku 626 př. n. l. Vytvořil spojenectví s Médskou říší a společně dobyli asyrské hlavní město Ninive roku 612 př. n. l. a později i další území Asýrie, která nakonec zanikla.
Nebukadnesar II.   630 – 7. října 562 př. n. l. 605–562 Nejvýznamnější z novobabylonských králů. Pokračoval ve výbojích. Je také známý jako postava z Bible a židovských dějin, která nechala zbořit jeruzalémský Šalomounův chrám a deportovat Židy do babylonského zajetí.
Amél-Marduk 562–560
Neriglissar 560–556
Lábaši-Marduk 556
Nabonid   556–539 Nepocházel z královského rodu. Po určitou dobu jej v hlavním městě zastupoval jeho syn Belšazar, který byl čtvrtého roku vlády svého otce zapojován do výkonu vladařských povinností. Nespokojenost obyvatelstva způsobila, že dne 29. října 539 př. n. l. mohla perská vojska bez boje obsadit Babylón. Nabonidův další osud je nejasný.

Reference

editovat
  1. a b c d Když království sestoupilo z nebes : mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské vlády. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 359 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2471-8, ISBN 80-200-2471-9. OCLC 941136716 S. 211. 
  2. Když království sestoupilo z nebes : mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské vlády. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 359 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2471-8, ISBN 80-200-2471-9. OCLC 941136716 S. 220. 

Externí odkazy

editovat