Melvin Calvin
| Melvin Calvin | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Melvin Ellis Calvin |
| Narození | 8. dubna 1911 Saint Paul |
| Úmrtí | 8. ledna 1997 (ve věku 85 let) Berkeley |
| Příčina úmrtí | srdeční selhání |
| Alma mater | Minnesotská univerzita Michigan Technological University Manchesterská univerzita Central High School |
| Povolání | chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, biolog a inženýr |
| Zaměstnavatelé | Kalifornská univerzita v Berkeley Minnesotská univerzita |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1944) Stoletá cena (1955) Glenn T. Seaborg Award for Nuclear Chemistry (1957) Remsen Award (1957) William H. Nichols Medal (1958) … více na Wikidatech |
| Choť | Genevieve Calvin[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Melvin Calvin (8. dubna 1911 Saint Paul, USA – 8. ledna 1997) byl americký chemik. Stal se nositelem Nobelovy ceny. Byla mu udělena za výzkumy asimilace oxidu uhličitého v rostlinách.
Život
[editovat | editovat zdroj]M. Calvin se narodil v rodině rusko-židovských emigrantů, vystudoval Vysokou školu báňskou a technologickou v Michiganu, kde získal též doktorát. Pracoval na univerzitách v Manchesteru a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Od roku 1946 působil jako vedoucí biochemického oddělení Lawrencova ústavu.
Výzkum
[editovat | editovat zdroj]Přestože M. Calvin studoval řadu chemických problémů např. fotoelektrickou a fotochemickou reakcí porfinů a halogenů, největší proslulosti však dosáhl ve výzkumu fotosyntetické asimilace. Dnes je obecně známo, že fotosyntéza sestává ze dvou částí. První část je absorpce světelné energie v chloroplastech. Druhá část se dělí na tři stupně: fotosyntetická fosforylace, fotolytický rozklad vody a fixace oxidu uhličitého. Calvinovi se podařilo vysvětlit do této doby neobjasněný třetí stupeň, ve kterém se oxid uhličitý naváže na molekulu ribulózového difosfátu a vzniká kyselina 3-fosfoglycerová. Ta je redukována na 3-fosfoglycealdehyd, který se z části přemění dalšími reakcemi na cukry, škrob a bílkoviny, tj. stálé produkty fotosyntézy. Většina je však využita k obnovení ribulózového difosfátu, na který se opět naváže oxid uhličitý. Calvin objevil mechanismus asimilace oxidu uhličitého, dále že při tomto procesu vzniká deset meziproduktů a reakci katalyzuje jedenáct různých enzymů. Nobelova cena za objasnění fotosyntézy byla tak udělena již po třetí. Jako prvnímu se ji povedlo získat R. M. Willstätterovi za výzkumy barviva chlorofylu a druhý byl H. E. Fischer za určení jeho struktury.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melvin Calvin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Melvin Calvin
Osoba Melvin Calvin ve Wikicitátech
- Američtí chemici
- Američtí Židé
- Židovští chemici
- Nositelé Nobelovy ceny za chemii
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Američtí nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Národního vyznamenání za vědu
- Držitelé Davyho medaile
- Židovští vědci
- Členové Německé akademie věd Leopoldina
- Narození 8. dubna
- Narození v roce 1911
- Narození v Saint Paul
- Úmrtí v Berkeley
- Úmrtí 8. ledna
- Úmrtí v roce 1997
- Osobnosti na amerických poštovních známkách