Arnošt August Brunšvický

Arnošt August III.
	vévoda brunšvický
	Portrét
Doba vlády	1. listopad 1913 – 8. listopad 1918; Hlava rodu:; 1923 – 1953
Úplné jméno	Ernst August Christian Georg
Narození	17. listopad 1887; Vídeň; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. leden 1953 (65 let); Zámek Marienburg; Německo
Předchůdce	Brunšvicko:; Vilém Brunšvický; Hlava rodu:; Ernest August II.
Nástupce	Arnošt August IV.
Manželka	Viktorie Luisa Pruská
Potomci	Arnošt August IV.; Jiří Vilém; Frederika, královna Řeků; Kristián Oskar; Welf Jindřich
Rod	Welfové
Dynastie	Hannoverská dynastie
Otec	Ernest Augustus Hannoverský
Matka	Thyra Dánská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt August Kristián Jiří (německy: Ernst August Christian Georg; 17. listopadu 1887, Vídeň – 23. ledna 1953, zámek Marienburg) byl od 2. listopadu 1913 do 8. listopadu 1918 vévodou z Brunšviku. Byl vnukem Jiřího V. Hannoverského a Kristiána IX. Dánského a zetěm německého císaře Viléma II. Prusové sesadili v roce 1866 krále Jiřího z hannoverského trůnu.

Původ

Ernst (Arnošt) August se narodil 17. listopadu 1887 hannoverskému korunnímu princi Ernestu Augustovi a princezně Thyře Dánské, jako nejmladší z šesti dětí. Následníkem trůnu se stal poté, co zemřeli oba jeho starší bratři George a Christian.

Arnošt August byl v přímé linii potomkem Jindřicha Lva nebo britského krále Jiřího I.

Vláda

V roce 1884 zemřel brunšvický vévoda Vilém, který byl svobodný, bezdětný a byl poslední muž z brunšvicko-lüneburské větve rodu. Dědicem vévodství se měl stát další mužský příslušník rodu Welfů v řadě, a to hannoverský korunní princ Ernst August II. (vévoda z Cumberlandu) z vedlejší hannoverské dynastie.

Po připojení Hannoverska Pruskem v roce 1866 hannoverský král Jiří V. protestoval a odmítal akceptovat ztrátu svého trůnu. Po jeho smrti v roce 1878 se jeho syn Ernst August rovněž přihlásil ke svým právům na hannoverský trůn. Bylo tak jasné, že Ernst August v tomto případě nemůže být Pruskem přijat jako nástupce vévody Viléma v Brunšvicku.

Proto byla ustanovena regentská rada, která měla určit nového vévodu. Regentská rada zvolila za regenta pruského prince Albrechta Pruského, synovce německého císaře, který nastoupil do funkce regenta 2. listopadu 1885. Regent Albrecht zemřel 13. září 1906. Regentská rada se sešla a vyzvala zvláštní zasedání parlamentu; rozhodla, že nebude schopna přistoupit okamžitě k volbě nového vladaře, ale spíše bude hledat způsoby, jak skoncovat s problémy mezi vévodou z Cumberlandu a králem Pruska.

Vévoda z Cumberlandu napsal německému císaři Vilémovi II., že navrhuje, aby se on a jeho nejstarší syn Georg Wilhelm vzdali svých práv na Brunšvicko ve prospěch mladšího Ernsta Augusta. Tento návrh císař odmítl okamžitě. 28. května brunšvický parlament vybral jako regenta vévodu Johanna Albrechta Meklenbursko-Zvěřínského, který byl předtím regentem za svého synovce v letech 1897 až 1901. Jeho regentství v Brunšviku začalo 5. června 1907.

O několik let později se situace změnila. Arnoštův starší bratr Georg Wilhelm zemřel v roce 1912 při autonehodě. Císař Vilém II. poslal telegramem kondolenci a na oplátku poslal vévoda z Cumberlandu svého jediného žijícího syna Ernsta Augusta, který sloužil jako důstojník v bavorské armádě, osobně vyjádřit vděčnost císaři. Během této návštěvy se Arnošt August setkal s císařovou jedinou dcerou Viktorií Luisou. Bratr Viktorie Luisy, princ Adalbert Pruský a Max Bádenský provedli jemné jednání, aby dohodli manželství Viktorie Luisi a Ernsta Augusta, čímž by bylo možné i jeho nastoupení v Brunšvicku.

Vévoda z Cumberlandu se tedy vzdal svého práva na Brunšvik ve prospěch svého syna Ernsta. Ten zase souhlasil, že vstoupí do služby v pruské armádě (v regimentu husarů), což znamenalo přijmout slib věrnosti pruskému králi. Po přísaze se stal rytířem řádu černé orlice. Na základě této přísahy Prusko upustilo od svých námitek a Ernst (Arnošt) August se konečně mohl stát brunšvickým vévodou a zetěm císaře Viléma II.

Rodina

V roce 1913 se v Berlíně oženil s dcerou císaře Viléma II., princeznou Viktorii Luisou Pruskou. Jejich svatba byla posledním větším setkáním evropských panovníků před první světovou válkou. Ernst a Viktorie spolu měli tyto děti:

Arnošt August (18. března 1914 – 9. prosince 1987), v letech 1953–1987 hlava Hannoverské dynastie
⚭ 1951 Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (19. prosince 1925 – 6. února 1980)

⚭ 1981 Monika zu Solms-Laubach (8. srpna 1929 – 4. června 2015)
Jiří Vilém (25. března 1915 – 8. ledna 2006) ⚭ 1946 Sofie Řecká a Dánská (26. června 1914 – 3. listopadu 2001)
Frederika (18. dubna 1917 – 6. ledna 1981) ⚭ 1938 řecký korunní princ Pavel (14. prosince 1901 – 6. března 1964), budoucí řecký král Pavel I. Řecký
Kristián Oskar (1. září 1919 – 10. prosince 1981) ⚭ 1963 Mireille Dutry (*1946)
Welf Jindřich (11. března 1923 – 12. července 1997)

Tituly

1887–1913: Jeho královská Výsost Princ hannoverský, princ Velké Británie a Irska, vévoda brunšvicko-lüneburský (neoficiálně Princ Arnošt Cumberlandský)
1913–1917: Jeho královská Výsost Vévoda brunšvický, princ hannoverský, princ Velké Británie a Irska, vévoda brunšvicko-lüneburský
1917–1923: Jeho královská Výsost Vévoda brunšvický, princ hannoverský, vévoda brunšvicko-lüneburský
1923–1953: Jeho královská Výsost Vévoda brunšvický, pretendent hannoverský, vévoda brunšvicko-lüneburský

Vývod z předků

Jiří III.

Arnošt August I. Hannoverský

Šarlota Meklenbursko-Střelická

Jiří V. Hannoverský

Karel II. Meklenbursko-Střelický

Frederika Meklenbursko-Střelická

Frederika Hesensko-Darmstadtská

Ernest Augustus Hannoverský

Fridrich Sasko-Altenburský

Josef Sasko-Altenburský

Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická

Marie Sasko-Altenburská

Ludvík Württemberský

Amálie Württemberská

Henrietta Nasavsko-Weilburská

Arnošt August Brunšvický

Fridrich Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský-Beck

Fridrich Vilém Glücksburský

Frederika Schliebenská

Kristián IX.

Karel Hesensko-Kasselský

Luisa Karolina Hesensko-Kasselská

Luisa Dánská

Thyra Dánská

Fridrich Hesensko-Kasselský

Vilém Hesensko-Kasselský

Karolina Nasavsko-Usingenská

Luisa Hesensko-Kasselská

Frederik Dánský

Luisa Šarlota Dánská

Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernest Augustus, Duke of Brunswick na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt August Brunšvický na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Jan Albrecht
(jako regent)

Brunšvický vévoda
1913–1918

Nástupce:
-

Předchůdce:
-

Titulární brunšvický vévoda
1918–1953

Nástupce:
Arnošt August IV.

Předchůdce:
Arnošt August II.

Hlava dynastie
Arnošt August III.
1923–1953

Nástupce:
Arnošt August IV.

Předchůdce:
Ludvík III. Bavorský

Němečtí panovníci podle data abdikace v roce 1918
8. listopad 1918 – 2.

Nástupce:
Vilém II. Pruský

Britští princové

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny.

1. generace	Jiří II.

2. generace	Frederik, princ z Walesu Jiří Vilém Vilém, vévoda z Cumberlandu

3. generace	Jiří III. Eduard, vévoda z Yorku a Albany Vilém Jindřich, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu Jindřich, vévoda z Cumberlandu a Strathearnu Frederik

4. generace	Jiří IV. Frederik, vévoda z Yorku a Albany Vilém IV. Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu Arnošt August Hannoverský August Frederik, vévoda ze Sussexu Adolf, vévoda z Cambridge Octavius Alfréd Vilém Frederik, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu

5. generace	Albert¹ Jiří V. Hannoverský Jiří, vévoda z Cambridge

6. generace	Eduard VII. Alfréd, vévoda z Edinburghu a ze Sasko-Kobursko-Gothajska Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu Leopold, vévoda z Albany Arnošt August

7. generace	Albert Viktor, vévoda z Clarence a Avondale Jiří V. Alexandr Jan z Walesu Alfréd, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska Artur z Connaughtu Karel Eduard, vévoda z Albany a ze Sasko-Kobursko-Gothajska Jiří Vilém Hannoverský Kristián Hannoverský Arnošt August, vévoda z Brunšviku

8. generace	Eduard VIII. Jiří VI. Jindřich, vévoda z Gloucesteru Jiří, vévoda z Kentu Jan Alastair, 2. vévoda z Connaughtu a Strathearnu Johan Leopold, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský Arnošt August Hannoverský Jiří Vilém Hannoverský

9. generace	Filip, vévoda z Edinburghu² William z Gloucesteru Richard, vévoda z Gloucesteru Edward, vévoda z Kentu Michael z Kentu

10. generace	Karel III. Andrew, vévoda z Yorku Edward, vévoda z Edinburghu

11. generace	William, princ z Walesu Harry, vévoda ze Sussexu James Mountbatten-Windsor, hrabě z Wessexu

12. generace	George z Walesu Louis z Walesu Archie ze Sussexu

¹Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela. ²Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen. Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou.

Hannoverští princové

Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru.

1. generace	Jiří IV.¹ Bedřich, vévoda z Yorku a Albany¹ Vilém IV.¹ Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu¹ Arnošt August¹ August Frederik, vévoda ze Sussexu¹ Adolf, vévoda z Cambridge¹

2. generace	Jiří V.¹ Jiří, vévoda z Cambridge¹

3. generace	Ernest Augustus¹

4. generace	Jiří Vilém¹ Kristián¹ Arnošt August¹

5. generace	Arnošt August¹ Jiří Vilém¹

6. generace	Arnošt Augustus Ludvík Rudolf Jindřich

7. generace	Arnošt August Kristián

¹ také princ Spojeného království Velké Británie a Irska