Bohušov
| Bohušov | |
|---|---|
 Zastávka úzkorozchodné železnice Bohušov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Osoblaha |
| Obec s rozšířenou působností | Krnov (správní obvod) |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′36″ s. š., 17°42′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 381 (2024)[1] |
| Rozloha | 20,70 km²[2] |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| PSČ | 793 98 |
| Počet domů | 177 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bohušov 15 793 98 Bohušov bohusovurad@tiscali.cz |
| Starostka | Jarmila Schnaubeltová |
| Oficiální web: www | |
  Bohušov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597201 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohušov (do roku 1950 Fulštejn,[4] německy Füllstein)[5] je obec ležící v Moravskoslezském kraji, okrese Bruntál na říčce Osoblaha ve středu Osoblažska. Žije zde 381[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec Bohušov sousedí na severu s Osoblahou, na severovýchodě s Polskem (gmina Głubczyce), na jihovýchodě s Rusínem, na jihu se Slezskými Rudolticemi, na jihozápadě s Liptaní a na severozápadě s Dívčím Hradem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 55 km a od krajského města Ostrava 90 km.
Geomorfologicky patří Bohušov k oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen západní část (Dolní Povelice) patří k Jesenické oblasti (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššími místy obce jsou kopec V Pekle (318 m n. m.) na katastru Nové Vsi a Červený vrch (308/307 m n. m.) u Dolních Povelic, dále Dubský kopec (284 m n. m.) a kopec s hradem Fulštejnem (270 m n. m.) nad Bohušovem.
Území Bohušova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká v četných záhybech ze západu na sever. Přitom postupně přijímá četné přítoky: Liptaňský potok, Povelický potok, Lužnou, Karlovský potok, Hrozovou a Pomezní potok. Na území obce se nacházejí také Bohušovský a Fulštejnský rybník.
Území obce pokrývá z 73,5 % zemědělská půda (65 % orná půda, 7 % louky a pastviny), z 19 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Bohušov (k. ú. Bohušov a Kašnice u Bohušova)
- Dolní Povelice (k. ú. Dolní Povelice)
- Karlov (k. ú. Karlov u Bohušova a Nová Ves u Bohušova)
- Ostrá Hora (k. ú. Bohušov)
Název obce
[editovat | editovat zdroj]Vesnice vznikla jako osada pod hradem Fulštejnem, původně se jmenovala Gottfriedsdorf. V roce 1752 byla obec přejmenována na Füllestein. V roce 1945 byla obec přejmenována na Fulštejn a později přejmenována na Bohušov.[6][7]
- Česky Bohušov (Fulštejn), německy Füllstein ("Gottfriedsdorf"), polsky Bohuszów nebo Boguszów (Fulsztejn, Fulsztein, Fulsztyn).
- Česky Dolní Mlýn, německy Nieder Mühle.
- Česky Dubský Mlýn, německy Eichmühle.
- Česky Fulštejn (1880 Fulštein), německy Füllstein, polsky Fulsztejn (Fulsztein, Fulsztyn).
- Česky Lesní Mlýn, německy Buschmühle.
- Česky Závsí, německy Hinterhäusel.
- Německy Kampeldörfel.
- Česky Dolní Povelice (1869 Dolní Pavlovice), německy Nieder Paulowitz, Niederpaulowitz (1890 Nieder-Paulowitz), polsky Powelice Dolne, Powielice Dolne.
- Česky Grundek, německy Grundeck, polsky Grundek.
- Česky Kobernský Mlýn, německy Kawarner Mühle.
- Česky Karlov, německy Karlsdorf, polsky Karłów.
- Česky Kašnice, německy Kaschnitzberg, polsky Kasznica.
- Česky Nová Ves, německy Neudörfel, polsky Nowa Wieś (Nowawioska).
- Česky Ostrá Hora, německy Schärfenberg, polsky Ostra Góra, Ostragóra.
- Česky Dubský Mlýn, německy Eich Mühle, polsky Dąbski Młyn.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255.[8] Byla součást panství Herborta z Fulmu, který byl leníkem olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který dal podnět k obnově sídel na Osoblažsku, které byly zničeny vpádem Mongolů do Slezska a na Moravu. V roce 1855 byla postavena zdejší škola. Po skončení II. světové války v roce 1945 bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo, které nahradili dosídlenci Češi z Valašska a také Češi z Volyně. Později na přelomu 40 až 50. let bylo doplněného obyvatelstvo utečenci z Řecka.[6]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]Anton Seidel (1855–1925), českoněmecký a rakouský politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady.[9]
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel celé obce Bohušov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8][10][11][12]
| Počet obyvatel | 2020 | 2006 | 1963 | 1825 | 1664 | 1624 | 1508[p 1] | 703 | 673 | 633 | 579 | 461 | 456[p 2] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
| Poznámka | |||||||||||||
V celé obci Bohušov je evidováno 198 adres: 197 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[13] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 172 domů, z toho 107 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Bohušova (včetně Kašnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1075 | 1089 | 1056 | 997 | 880 | 830 | 805[pp 1][pp 2] | 384 | 385 | 361 | 365 | 281 | 282[pp 3] |
| Poznámka | |||||||||||||
V samotném Bohušově je evidováno 102 adres, vesměs čísla popisná.[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 89 domů (87 v Bohušově, 2 v Kašnici), z toho 60 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha s nádražím Bohušov
- Kostel svatého Martina přestavěný původní gotický kostel je kulturní památkou ČR.[15]
- Hrad Fulštejn zřícenina hradu z poloviny 13. století je kulturní památkou ČR.[16]
- Dub u Bohušova, památný strom dub letní (Quercus robur L.) za železničním přejezdem silnice do Ostré Hory ( 50°14′25″ s. š., 17°43′ v. d.) je 22 m vysoký v obvodu měří 460 cm.[17]
- Socha Panny Marie stojí při čp. 109 pochází z roku 1842 a je kulturní památkou ČR.[18]
- Socha svatého Jana Nepomuckého se nachází při čp. 131. Kulturní památka ČR.[19]
- Hrobka rodiny Gebauerových pochází z roku 1892 a je kulturní památkou ČR.[20]
- Venkovský dům čp. 120. Kulturní památka ČR.[21]
Jihozápadně od obce se v lese nachází Křížová cesta.
Vybavenost
[editovat | editovat zdroj]K občanskému vybavení patří základní škola, mateřská škola, obecní úřad s informačním centrem, obchod a pohostinství s kulturním domem, kostel a rekreační areál. Katastrem obce vede mezinárodní cyklotrasa Opavice, na kterou se napojují regionální cykloturistické stezky. Obec má ve vlastním rekreačním areálu 20 chatek. V areálu jsou tenisové kurty, fotbalové hřiště s občerstvením a rybník.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 722.
- ↑ a b Historie obce Bohušov (Füllestein, Gottfriedsdorf, Fulštejn) - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Historie a vztah k českému státu. Obec Bohušov [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
- ↑ Anton Seidel [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000125857 : Kostel svatého Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000128100 : Hrad Fulštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ [3]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000144806 : Socha Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000132467 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1194386033 : Hrobka rodiny Gebauerových. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1570488244 : Dům čp. 120. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov; Ostrava: Obec Bohušov; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohušov na Wikimedia Commons - Bohušov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
