Osoblaha

Osoblaha
	Litinová kašna na náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Osoblaha
Obec s rozšířenou působností	Krnov; (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Moravská enkláva ve Slezsku
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°16′31″ s. š., 17°42′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 022 (2024)
Rozloha	18,25 km²
Nadmořská výška	220 m n. m.
PSČ	793 99
Počet domů	164 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Na Náměstí 106; 793 99 Osoblaha ; podatelna@osoblaha.cz
Starosta	Ing. Antonín Rous
	Oficiální web: www.osoblaha.cz
	Osoblaha
Další údaje
Kód obce	597716
Kód části obce	113298
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osoblaha (německy Hotzenplotz^[4], polsky Osobłoga) je obec ležící v Moravskoslezském kraji, okrese Bruntál na říčce Osoblaha nedaleko hranic s Polskem v Osoblažském výběžku. Žije zde přibližně 1 000^[1] obyvatel. V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkorozchodné železniční trati vedoucí z Třemešné. Osoblaha je sídlem svazku obcí Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska a místní akční skupiny Rozvoj Krnovska.

Poloha

Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Prudník a Horní Hlohov v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od okresního města Bruntál je vzdáleno 36,5 km a od krajského města Ostrava 64 km. Sousedními obcemi sídla jsou Bohušov, Slezské Pavlovice, Hlinka a Dívčí Hrad.

Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 m n. m.); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 m n. m.).

Území Osoblahy patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník.

Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce

Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:

Osoblaha
Studnice u Osoblahy

Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).

Názvy existujících a zaniklých částí

Česky Osoblaha( od1407), Osoblava (1771), Osoblahy (1847), německy Hoczenplocz (1390), Hotzenplotz (1677-1945), Hotzenblotz (1685), latinsky Hocenploc, Hotzenplocz (1252-1413), Ossoblavia (1655-1846), jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga).
Česky Tošovice, německy Taschenberg.
Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel.
Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka)^[5]^[6]

Název

Jméno sídla se odvozuje od jména říčky Osoblahy doloženého asi o století dříve (v nejstarším dokladu Uzablace) než jména města. U německého jména Hotzenplotz není jasné, jak bylo z českého Osoblaha odvozeno a zda vůbec z něj.^[7]

Historie

Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolních vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé.

V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro.

Na konci druhé světové války bylo město z 90 % zničeno. Po válečné zkáze následovalo vyhnání sudetskoněmeckého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly, i dle tehdejších zákonů nezákonně, odstřeleny i trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní v drtivé většině poválečná. Výjimku tvoří zachovalý hodnotný židovský hřbitov, na kterém se zachovalo přes 300 náhrobků, některých až z 17. století.^[8]^[9]^[10]^[11]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Osoblahy (včetně Osoblahy-Židovské Obce, Tošovic a Studnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[12]^[13]^[14]^[15]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	3682	4012	3622	3199	2853	2664	2383^{[p 1]}^{[p 2]}	563	770	821	828	1127	1153	1107^{[p 3]}^{[p 4]}

↑ z toho: Osoblaha 1940, Židovská Čtvrť 274, Tošovice 23, Studnice 146
↑ z toho: 58 Čechoslováků (55 Osoblaha, 3 Studnice) , 2242 Němců (2113 Osoblaha, 126 Studnice); 2337 řím. kat. (2198 Osoblaha, 139 Studnice), 23 evang. (18 Osoblaha, 5 Studnice), 3 čsl. (2 Osoblaha, 1 Studnice), 13 izrael. (Osoblaha), 5 bez vyzn. (4 Osoblaha, 1 Studnice)
↑ z toho: Osoblaha 1107, Studnice 0
↑ z toho: 1 011 Čechů, 27 Moravanů, 5 Slezanů, 73 Slováků, 3 Němci, 6 Poláků; 289 řím. kat., 2 čsl. hus., 9 evang., 16 pravosl., 755 bez vyzn.

V Osoblaze je evidováno 175 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).^[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů (z čehož 1 v místní části Studnice), z toho 128 trvale obydlených.

Cestovní ruch

V areálu parku naproti koupališti je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stanů a asi pět karavanů. Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.

Doprava

silnice II/457
silniční hraniční přechod do Polska Osoblaha – Pomorzowiczki
úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha („Osoblažka“)

Pamětihodnosti

Městské opevnění
Kostel svatého. Mikuláše
Historická litinová kašna na náměstí Osvobození
Židovský hřbitov
Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha
výklenková kaple na Pavlovické ulici

Významní rodáci

Franz Xaver Johann Richter (1783–1856), historik a knihovník
Eduard Richter (1821–1897) lékař, historik
Berthold Englisch (1851–1897), rakouský šachový mistr
Oskar Gutwinski^[17] (1873–1932), jesenický horal a lyžařský průkopník
Oswald Hillebrand (1879–1926), politik
Siegried Gessler (1854–1890), zakladatel a výrobce likéru Praděd v Krnově

Odraz v kultuře

Německý název obce (Hotzenplotz) zaujal v dětství budoucího německého spisovatele Otfrieda Preußlera natolik, že podle něj pojmenoval hlavního hrdinu své pohádkové trilogie o loupežníku Hotzenplotzovi (Der Räuber Hotzenplotz, 1962 / Neues vom Räuber Hotzenplotz, 1969 / Hotzenplotz 3, 1973).

Partnerská města

Izbicko, Polsko

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 713.
↑ http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_VII/647
↑ Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.yumpu.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 197-199.
↑ Klíč k domovu. krnov.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
↑ Proč se na Osoblažsku slaví.. www.obeccasy.cz [online]. [cit. 2021-1219]. Dostupné online.
↑ Dějiny. Obec Osoblaha [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
↑ Osoblaha | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709.
↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61.
↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
↑ http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/horal-gutwinski-se-narodil-v-rovinach-osoblahy.html Horal Gutwinski se narodil v rovinách Osoblahy

Literatura

KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Osoblaze. Olomouc : Židovská obec, 1995.
Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Osoblaha na Wikimedia Commons
Osoblaha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[16] z toho: Osoblaha 1940, Židovská Čtvrť 274, Tošovice 23, Studnice 146

[17] z toho: 58 Čechoslováků (55 Osoblaha, 3 Studnice) , 2242 Němců (2113 Osoblaha, 126 Studnice); 2337 řím. kat. (2198 Osoblaha, 139 Studnice), 23 evang. (18 Osoblaha, 5 Studnice), 3 čsl. (2 Osoblaha, 1 Studnice), 13 izrael. (Osoblaha), 5 bez vyzn. (4 Osoblaha, 1 Studnice)

[18] z toho: Osoblaha 1107, Studnice 0

[19] z toho: 1 011 Čechů, 27 Moravanů, 5 Slezanů, 73 Slováků, 3 Němci, 6 Poláků; 289 řím. kat., 2 čsl. hus., 9 evang., 16 pravosl., 755 bez vyzn.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 713.

[5] ttps://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_VII/647

[6] Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.yumpu.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.

[7] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 197-199.

[8] Klíč k domovu. krnov.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.

[9] Proč se na Osoblažsku slaví.. www.obeccasy.cz [online]. [cit. 2021-1219]. Dostupné online.

[10] Dějiny. Obec Osoblaha [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.

[11] Osoblaha | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.

[12] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709.

[13] Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61.

[14] Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.

[15] Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.

[Domy-20] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.

[21] ttps://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/horal-gutwinski-se-narodil-v-rovinach-osoblahy.html Horal Gutwinski se narodil v rovinách Osoblahy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[16]

[17]