Dornier Do 23

Dornier Do 23
	Dornier Do 23 (D-AGIR)
Určení	bombardér
Původ	Německá říše
Výrobce	Dornier Flugzeugwerke
První let	1935
Uživatel	Luftwaffe; Maďarské královské letectvo
Vyrobeno kusů	212
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dornier Do 23 byl německý dvoumotorový bombardér z 30. let 20. století, navazující přímo na předchozí typy Dornier Do 11 a Dornier Do 13.

Vznik

Předchůdce Do 23, Do 13C, trpěl několika závažnými konstrukčními problémy, které vedly i k vážným haváriím. Řešením tohoto problému měl být výrazně upravený prototyp Do 13E, zalétaný v září 1934. Celý duralový drak byl zesílen, rozpětí křídla zkráceno, navíc ještě obdrželo pomocné vzpěry, byly užity odsazené vztlakové klapky a křidélka systému Junkers, pod vodorovný stabilizátor přibyly nastavitelné svislé plošky, fungující v případě vysazení jednoho z motoru jako trimovací. Výrazně byl změněn hlavní podvozek, který byl nyní pevný s kapotovanými koly. Letoun zůstal čtyřmístný (dva piloti, navigátor/střelec/bombometčík, radista a zadní střelec). Po statických a letových testech byl zadán do výroby s novým označením Do 23.

Vývoj

Jako první se v továrně ve Friedrichshafenu začala stavět varianta Do 23F s pohonnými jednotkami BMW VId chlazenými vodou o výkonu 551 kW. Původní objednávka 222 kusů Do 13 byla převedena na nový typ, přičemž „Třináctek“ vzniklo pouze 10. První Do 23F byl zalétán na jaře 1935 a ještě během tohoto roku se do výroby dostala definitivní verze Do 23G. Od Do 23F se odlišovala pouze instalací glykolem chlazených motorů BMV VIu se čtyřlistými dřevěnými vrtulemi. Výzbroj třemi pohyblivými kulomety MG 15 ráže 7,92 mm v příďovém otevřeném střelišti, v obdobném na hřbetě trupu za křídlem a v polozakrytém ve výstupku pod trupem zůstala stejná.

Výroba Do 23F a G byla ukončena již v závěru roku 1935, přičemž starší verze F byly následně modifikovány na standard G.

Na jednom Do 23G firma Dornier testovala zdvojené ocasní plochy pro Do 17, na jiném společnost AEG zařízení pro elektromagnetické ničení námořních magnetických min. Pro Minensuchstaffeln pak bylo několik strojů modifikováno, které sloužily do roku 1940, než je nahradily podobně upravené letouny Junkers Ju 52/3m (MS).

Nasazení

Do 23G tvořily výzbroj například Kampfgruppe č. 153, 154 a 155, od roku 1936 však postupně začaly přecházet k různým pilotním, navigátorským, radiooperátorským a střeleckým školám (např. FFS (B) 4, FFS (C)1 až 5, FFS (C) 9 a Fl. Sch. D. Lw (S) 1 a 2). U Fallschirmschule 1 a 2 složily k výcviku výsadkářů. V době mnichovské krize v roce 1938 bylo ještě několik desítek u prvoliniových KG.

Před válkou byly tři exempláře dodány jako bombardéry maďarskému letectvu, které je však užívalo jako školní. U leteckých škol Luftwaffe většina Do 23G končila během roku 1942, některé jsou zaznamenány ve stavu ještě roku 1944.

Specifikace

Údaje dle^[1]

Technické údaje

Osádka:
Rozpětí: 25,60 m
Délka: 18,80 m
Výška: 5,40 m
Nosná plocha: 106,60 m²
Prázdná hmotnost: 6 480 kg
Vzletová hmotnost s přetížením: 9 200 kg
Pohonná jednotka:

Výkony

Maximální rychlost u země: 260 km/h
Minimální rychlost: 87 km/h
Výstup do 1000 m: 5,00 min
Výstup do 3000 m: 20,50 min
Dostup: 4200 m
Dolet: 1350 km

Výzbroj

Kulomety: 3 x MG 15 ráže 7,92 mm
Bomby: 1000 kg (v interní pumovnici)

Odkazy

Reference

↑ Miroslav Balous, Dornier Do 23, Letectví+Kosmonautika, 2006, str.27, č.3

Literatura

BALOUS, Miroslav. Dornier Do 23. Letectví a kosmonautika. Březen 2006, roč. 82., čís. 3, s. 26 a 27. ISSN 0024-1156.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dornier Do 23 na Wikimedia Commons
Kamufláže letounu Dornier Do 23 Archivováno 14. 9. 2019 na Wayback Machine.

[1] Miroslav Balous, Dornier Do 23, Letectví+Kosmonautika, 2006, str.27, č.3

[1]

Německé vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410

Bombardovací letouny	Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388

Plovákové letouny a létající čluny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271

Průzkumné letouny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126

Transportní letouny a kluzáky	Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204

Cvičné a spojovací letouny	Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257

Bitevní letouny	Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87

Vrtulníky a vírníky	Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282

Experimentální a specializované letouny	DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 209 (I) • LF 1 • Me 261 • Mistel

Malosériové letouny	Ar 240 • BV 141 • Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113)

Prototypy a projekty	Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334

Bezpilotní letouny a řízené střely	As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298