Messerschmitt Bf 162

Messerschmitt Bf 162
	Bf 162 V2 (D-AOBE)
Určení	bombardér
Výrobce	Bayerische Flugzeugwerke
Šéfkonstruktér	Willy Messerschmitt
První let	1937
Uživatel	Německo
Vyrobeno kusů	3
Vyvinuto z typu	Messerschmitt Bf 110
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messerschmitt Bf 162 „Jaguar“ byl třímístný německý dvoumotorový bombardér.

Vznik a vývoj

Bf 162 vznikl na základě výběrového řízení říšského ministerstva Reichsluftfahrtministerium z roku 1935. Zúčastnil se konkurzu společně s dalšími letouny kategorie Schnellbomber Junkers Ju 88 a Henschel Hs 127. První prototyp Bf 162 V1 (Werk-Nr. 817, imatrikulace D-AIXA) vzlétl 26. 2. 1937 na továrním letišti Augsburg-Haunstetten.^[1] V září 1937 byl dokončen druhý prototyp Bf 162 V2 (Werk.-Nr. 818, D-AOBE). Letové testy odhalily jejich neuspokojivé výkony, zejména malou maximální rychlost. Inspektoři RLM proto W. Messerschmittovi doporučily soustředit se na vývoj stíhacích strojů a další práce měly být zastaveny. Přesto byl dokončen ještě třetí exemplář Bf 162 V3 (Werk-Nr. 819, D-AOVI) zalétaný 20. srpna 1938.

Všechny tři prototypy se v následujících letech používaly jako zkušební letouny. Např. Bf 162 V3 sloužil k testům dálkově ovládaných střelišť, která se měla používat na letounech Messerschmitt Me 210.

Popis konstrukce

Bf 162 vzhledově připomínal Messerschmitt Bf 110, který byl ve stejném výběrovém řízení nabízen jako letoun kategorie Zerstörer. Konstrukce a tvar křídla byly u obou typů stejné, Bf 162 měl křídlo s větším rozpětím. Podobná byla i konstrukce trupu a ocasních ploch s dvojitou SOP. Hlavní rozdíl představovalo řešení přední části trupu, která byla až na horní panel zcela prosklená. Kryt kabiny byl oproti Bf 110 výrazně kratší. V centrální části trupu se nacházela pumovnice, která mohla pojmout 10 pum SC 50 o hmotnosti 50 kg. Při přetížení bylo možno pod centroplán podvěsit dvojici 250kg pum SC 250, čímž se celková nosnost zvýšila na 1000 kg. Pohon zajišťovaly dva dvanáctiválcové vidlicové kapalinou chlazené motory Daimler-Benz DB 600 Aa o vzletovém výkonu 725 kW a maximálním výkonu 669 kW ve výšce 4000 m, které roztáčely třílisté stavitelné vrtule. Hlavňovou výzbroj tvořil jeden pohyblivý kulomet MG 15 ráže 7,92 mm se zásobou 500 nábojů obsluhovaný zadním střelcem. Hlavní podvozek byl zatahovací s pevnou záďovou ostruhou s kolečkem.

Specifikace (Bf 162 V2)

Údaje podle^[2]

Technické údaje

Osádka:
Rozpětí: 17,16 m
Délka: 12,75 m
Výška: 3,58 m
Vzletová hmotnost: 5800 kg
Pohonná jednotka:

Výkony

Maximální rychlost u země: 426 km/h
Maximální rychlost v 3400 m: 480 km/h
Cestovní rychlost v 3400 m: 425 km/h
Dolet: 780 km

Odkazy

Reference

↑ Archivovaná kopie. www.histaviation.com [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-12.
↑ MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 2. 1. vyd. Hostomice: Intermodel, 1997. ISBN 80-901976-3-9. S. 202.

Literatura

Heinz J. Nowarra: Die deutsche Luftrüstung 1933–1945. Bernard & Graefe, Koblenz 1993, ISBN 3-7637-5464-4.

Související články

Messerschmitt Bf 161

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Messerschmitt Bf 162 na Wikimedia Commons
Messerschmitt Bf 162

[1] Archivovaná kopie. www.histaviation.com [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-12.

[2] MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 2. 1. vyd. Hostomice: Intermodel, 1997. ISBN 80-901976-3-9. S. 202.

[1]

[2]

Německé vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410

Bombardovací letouny	Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388

Plovákové letouny a létající čluny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271

Průzkumné letouny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126

Transportní letouny a kluzáky	Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204

Cvičné a spojovací letouny	Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257

Bitevní letouny	Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87

Vrtulníky a vírníky	Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282

Experimentální a specializované letouny	DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 209 (I) • LF 1 • Me 261 • Mistel

Malosériové letouny	Ar 240 • BV 141 • Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113)

Prototypy a projekty	Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334

Bezpilotní letouny a řízené střely	As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298