Lučané
Lučané byli jedním z bájných českých kmenů sídlící před vznikem přemyslovského knížectví na území zvaném Lucko, se střediskem v Žatci. Jsou známí především z pověsti o Lucké válce. Mohli existovat v 9. až 10. století, možná přežívali až do 12. století.
Prameny
[editovat | editovat zdroj]Písemné doklady z doby, kdy měl tento kmen samostatně existovat, nemáme. O Lucku a Lučanech se zmiňuje první díl Kosmovy kroniky,[1] odkud pochází většina informací.
Vladimír Karbusický přišel s teorií, že Kosmas při zápisu pověsti vycházel ze staršího zdroje, kterým má být dnes ztracená staročeská hrdinská píseň.[2]
Území
[editovat | editovat zdroj]Lucké území se podle ní rozkládalo podél řeky Ohře.[1][3] Sousedilo na východě u dnešních Lovosic s územím Litoměřiců. Hranice s kmenem Čechů by pak zřejmě běžela zhruba podél řeky Ohře až k Žatci a poté směrem na jih k řece Mži.[1] Není jasné, kde by měla být západní hranice Lucka, ale dá se předpokládat, že by pod vládu Lučanů patřilo i dnešní Sokolovsko.[zdroj?] Kosmas ve své kronice uvádí, že národ Lučanů (natio Luczano), který se nyní – v Kosmově době – ponovu (a modernis) nazývá podle hradu Žatec (Satc) Žatčané (Satcenses), žil na území (provincia), které se rozdělovalo na pět krajin (regio), a dále tyto krajiny vyjmenovává: první kolem říčky Guntna, druhá kolem řeky Uzka, třetí kolem potoka Brocnica, čtvrtou krajinu nazývá Lesní (Silvana) a pátou je vlastní Lucko či Luka (Luca).[4]
Kromě Žatce mělo být také významné hradiště Vlastislav nedaleko dnešních Třebenic.[3] Dalším luckým hradištěm, po němž zbyl jen název místní čtvrti, byla Drahúš v dnešním městě Postoloprty.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Lučané podle pověsti byli nepřátelé kmene Čechů a jejich vládců Přemyslovců. Podle Kosmy Lucko zaniklo za vlády knížete Neklana, jehož vojsko v lucké válce, konkrétně v bitvě u Turska, porazilo silnou luckou Vlastislavovu armádu.[1] Pod vládou Přemyslovců ovšem Lučané zřejmě existovali dále, Kosmas o nich mluví jako o svých současnících.
Kosmas v lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než z období předbořivojovského, totiž pravděpodobně upevňování pozice knížete Boleslava I. po zavraždění bratra Václava. Ve Widukindově kronice se k roku 936 píše o intervenci saských a durynských jednotek v boji mezi Boleslavem a jiným "drobným knížetem" (subregulus). Kníže Boleslav měl durynský a posléze saský sbor porazit a při návratu vypálit hrad (urbs) onoho knížete[5]. Tomu odpovídají i archeologické nálezy včetně datování ve Vlastislavi. [6]
O existenci samostatného kmene na severozápadě Čech soupeřícího s Čechy (Přemyslovci) se dnes pochybuje.[7] Lučané se ale považují za jedno z českých knížectví.[7]
Ohlas
[editovat | editovat zdroj]Pověst o lucké válce zpracoval Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.[8]
Česká blackmetalová skupina Maniac Butcher natočila v roce 1996 album Lučan Antikrist.[9]
V okrese Louny byl vydáván Deník Lučan, dnes Žatecký a lounský deník vydavatelství Vltava-Labe-Press. V Žatci se vařilo pivo Lučan a stejně se jmenovalo i zdejší kino nebo vojenská tělovýchovná jednota.
Hudebník Oldřich Janota (1949 – 2024) složil píseň Bitva na Tursku, album Podzimní král, 2000 (CD, neprodejná příloha časopisu Stereo & Video, reedice nahrávek z let 1983 a 1984)[10]
Lučan je také české příjmení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d KOSMA. Kosmova kronika česká. Praha: Paseka, 2005. S. 33-40.
- ↑ KARBUSICKÝ, Vladimír. Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury.. Praha: MF, 1995. S. 123-132. Usuzuje tak na základě struktury Kosmova popsání pověsti i podle rozboru motivů v textu, které opakují vzory, obvyklé v hrdinské epice. Nejbližším vzorem této písně byl franský epos Píseň o smrti Ermanarichově.
- ↑ a b FRANTIŠEK, Palacký. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Díl první: Od prvověkosti až do roku 1253. Praha: MF, 1936. Dostupné online. Kapitola kn. II., čl. 2 (6. část).
- ↑ TUREK, Rudolf. Čechy na úsvitě dějin. Praha: Academia, 1963. Kapitola Kronikářská tradice, s. 49.
- ↑ Toulky českou minulostí: 30. schůzka: Staré pověsti české, aneb Ještě o lucké válce a hlavně o Durynkovi. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-02].
- ↑ Toulky českou minulostí: 29. schůzka: Staré pověsti české, aneb Lucká válka. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-02].
- ↑ a b TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Praha: NLN, 2008.
- ↑ JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Věnceslav Černý. 7. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1921. 375 s. Dostupné online. - kapitola Lucká válka, s. 92-109.
- ↑ Maniac Butcher – Lučan - Antikrist. Discogs [online]. [cit. 2014-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Oldřich Janota – oficiální stránky. www.oldrichjanota.com [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POLÁNEK, Karel Alois, za součinnosti učitelstva. Z dob žalu i slávy : příspěvek k dějinám českého školství kraje Lučanů. 1. vyd. Žatec: Inspektorát českých škol menšinových, 1928. 179 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Lučan ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Lučané v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lučané ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Dílo Staré pověsti české/Lucká válka ve Wikizdrojích
- JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Věnceslav Černý. 7. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1921. 375 s. Dostupné online. - kapitola Lucká válka, s. 92-109.
