Mersin
Mersin | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 36°48′ s. š., 34°37′ v. d. |
Nadmořská výška | 10 m n. m. |
Časové pásmo | EET (UTC+2) EEST (UTC+3) |
Stát | Turecko |
provincie | Mersinská provincie |
Mersin | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 955 106 (2015) |
Správa | |
Starosta | Vahap Seçer |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+90) 324 |
PSČ | 33XXX |
Označení vozidel | 33 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mersin, dříve İçel, je přístavní město v jižním Turecku na pobřeží Středozemního moře západně od Adany. Má přibližně 895 565 obyvatel (2008) a je správním střediskem provincie Mersin, která do roku 2002 nesla jméno İçel. Mersinský přístav s 23 moly na ploše 78 ha a přilehlou bezcelní zónou je nejvýznamnější v celé jihovýchodní Anatolii.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Již od počátku svých dějin se Mersin rozvíjel jako přístavní město. První zmínky o souvislém osídlení pochází z doby od 7. století př. n. l. V antice se nazýval Zephyrion (řecky Ζεφύριον). Zhruba někdy okolo roku 4500 př. n. l. zde existovalo již opevnění. Díky svojí strategické poloze byl předmětem zájmu všech tehdejších středomořských říší. Římané město přejmenovali na Hadrianopolis. Později byl součástí Byzantské říše, často se zde potom střídali vlastníci (např. v 7. století sem pronikli Arabové), a to až do doby, než ho definitivně obsadili osmanští Turci.
Jako obchodnímu městu centralizace obchodu do Istanbulu po jeho obsazení uškodila Merisnu nejvíce, jeho význam upadl. Až v 60. letech 19. století, kdy blokáda jižních států během americké občanské války způsobila nedostatek bavlny, staly se plantáže okolo Mersinu novým důležitým dodavatelem. V roce 1886 sem byla zavedena železnice a vývoz bavlny odstartoval pozdější rozkvět města. Po první světové válce byl obsazen francouzskými a britskými vojsky, turecká armáda ho obsadila až roku 1920. Mezi lety 1987 a 2000 měl Mersin nejvyšší výškovou budovu, kterou je Mersinské obchodní centrum (turecky MERsin TIcaret Merkezi). Má celkem 52 pater. Dnes je město významné v Turecku především jako jeden z hlavních přístavů. Ten má celkovou rozlohu 785,000 m2
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Město se dělí do čtyř obvodů: Akdeniz, Mezitli, Toroslar a Yenişehir.
Významné stavby
[editovat | editovat zdroj]Střed města tvoří Náměstí republiky (turecky Cumhuriyet Meydanı) s radnicí a ortodoxním chrámem. Z jižní strany k němu přiléhá také Atatürkův park, který tvoří nábřežní promenádu ve městě.
Mezi další významné stavby v Mersinu patří:
- Státní opera
- Soloi-Pompeiopolis, historické římské město nedaleko Mersinu
- Atatürkův dům
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]V Mersinu stojí jedna z několika tureckých zón volného obchodu, historicky je jednou z prvních. Objem obchodu svobodné zóny byl v roce 2002 51,8 miliard USD. Ve městě mimo jiné stojí velká ropná rafinerie. Hlavní ekonomický význam má místní přístav. Vyplouvají odsud také trajekty na Kypr (Severní Kypr).[zdroj?]
V blízkosti města byla plánována první turecká jaderná elektrárna.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází následující kulturní instituce:
- Každý říjen se ve městě koná Mezinárodní hudební festival, nevýznamnější kulturní událost v celé provincii.
Školství
[editovat | editovat zdroj]Mersinská univerzita byla založena roku 1992.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Místní městský hřbitov (turecky Mersin Şehir Mezarlığı) je známý tím, že jsou zde pochováni všichni bez ohledu na svoje vyznání nebo víru.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město má napojení na železnici (Železniční trať Adana–Mersin) i na tureckou dálniční síť. Nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Adaně.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mersin na Wikimedia Commons
- Mersinská zóna volného obchodu Archivováno 3. 8. 2020 na Wayback Machine.
- Oficiální stránky úřadu guvernéra provincie Mersin
- Mersin Tarsus Kostel sv. Pavla