Přeskočit na obsah

Ostašov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Třebíčsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Ostašov (rozcestník).
Ostašov
Centrum Ostašova
Centrum Ostašova
Znak obce OstašovVlajka obce Ostašov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel187 (2024)[1]
Rozloha2,13 km²[2]
Katastrální územíOstašov na Moravě
Nadmořská výška516 m n. m.
PSČ675 52
Počet domů47 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOstašov 7
675 52 Lipník u Hrotovic
obec@ostasov.cz
StarostaMgr. Jiří Procházka
Oficiální web: www.ostasov.cz
Ostašov
Ostašov
Další údaje
Kód obce591335
Kód části obce113379
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostašov (jinak též Hostašov, dříve i Nová Ves[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 187[1] obyvatel.

Ostašov se nachází necelých 10 km od Třebíče, převážně jihovýchodním směrem, prochází jím silnice z Petrůvek do Lipníka.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Výčapy, Jaroměřice nad Rokytnou, Petrůvky, Lipník a Klučov.

Ze západu na východ vede přes území obce silnice z Petrůvek do Lipníka, podél východní hranice území obce vede užitková silnice do průmyslového areálu ve Dvoře Lhota. Na sever i na jih ze zastavěného území obce vychází užitkové polní cesty na jih i na sever.

Většina území obce je využívána zemědělsky, na západním okraji území obce se však nachází lesy Tála a Bařina a severněji i Studenčný. Těsně za severní hranicí území obce se nachází velký Horní les, který se už nachází pod Klučovskou horou. Mírně zalesněná je i oblast na jihu území obce u rybníka Panenka, těsně za jižní hranicí obce je les Brda. Malá lesní školka se nachází i těsně za severním okrajem zastavěného území obce. Na východním okraji zastavěného území obce se nachází malý zemědělský areál.

Na severním okraji zastavěného území obce se nachází rybník Louže, z kterého vytéká zatravněná část potoka Brda, která na západním okraji území obce již teče po povrchu dále na jih a tvoří velkou část západní hranice území obce. Na jihozápadním okraji území obce se do potoka Brda vlévá nepojmenovaný potok, který vytéká z rybníka Panenka a tvoří část jižní hranice území obce.

Území obce je poměrně rovinaté, nadmořská výška se pohybuje mezi cca 500 a 525 metry nad mořem, nejvyšším bodem je Hanákův kopec (529 m) východně od zastavěného území obce. Těsně za severním okrajem území obce se nachází nepojmenovaný vrchol v Horním lese.

Zastavěná část území obce se nachází na západním okraji území obce, severně od obce stojí malá samota s několika domy.

U rybníka Louže se nachází významný strom Lípa svobody a demokracie.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1716, kdy byla založena Františkem Josefem, svobodným pánem z Ostašova (a po něm i pojmenována) na místě dříve zaniklé vesnice Lhota.[4]

Ostašov byl dlouhou dobu spojen s Lipníkem, v roce 1637 získal Lipník Ondřej z Ostašova a pak získal panství Mikuláš z Ostašova a posléze Jan Baptista z Ostašova. Po něm získala panství jeho sestra Anna, soudil se s ní však její bratr Ondřej Křištof z Ostašova a majetky mu byly přiděleny, jeho synové pak v roce 1760 prodali panství Rudolfovi Chotkovi. V roce 1836 pak získal statek v Lipníku Jiří Šimon, ten pak v roce 1847 spojil panství hrotovické a myslibořické.[6] Jeho dcera pak byla nucena prodat spojená panství Antonu Dreherovi z Vídně.[7]

V roce 1960 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů, roku 1974 byl postaven kulturní dům a v roce 1978 pak nová hasičská zbrojnice.[8] V roce 2016 byl obci udělen znak a prapor.[9]

Do roku 1849 patřil Ostašov do myslibořického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, mezi lety 1938 a 1935 do okresu Moravské Budějovice a pak od roku 1945 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřil Ostašov pod Lipník a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Lipník, následně se obec osamostatnila.[10]

Vývoj počtu obyvatel Ostašova[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 189 168 164 176 164 175 184 175 185 164 146 140 131 139

Místní zastupitelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2016 rezignovalo 3 ze 7 zastupitelů obce a obec tak byla nucena na únor vyhlásit nové volby do zastupitelstva obce.[12] Volby pak proběhly 4. února 2017.[13]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Ostašov
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (40,78 %) ČSSD (34,11 %) ČSSD (26,96 %) ANO (23,17 %) ANO (34,09 %)
2. ODS (22,36 %) ODS (20,0 %) ANO 2011 (20,22 %) ČSSD (13,41 %) SPOLU (23,86 %)
3. KSČM (15,78 %) TOP 09 (11,76 %) KSČM (16,85 %) KSČM (13,41 %) SPD (15,9 %)
účast 69,09 % (76 z 110) 78,90 % (86 z 109) 75,42 % (89 z 118) 70,69 % (82 z 116) 84,26 % (91 z 108)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Ostašov
1. 2. 3. účast
2000[19] SV (27,77 %) 4KOALICE (25 %) ODS (19,44 %) 36,11 % (39 z 108)
2004[20] SNK (26,66 %) ODS (23,33 %) KSČM (23,33 %) 28,57 % (30 z 105)
2008[21] ČSSD (38,59 %) KSČM (21,05 %) ODS (17,54 %) 51,82 % (57 z 110)
2012[22] ČSSD (29,09 %) KSČM (18,18 %) Pro Vysočinu (10,9 %) 50,86 % (59 z 116)
2016[23] ČSSD (16,32 %) SPD+SPO (16,32 %) ODS (12,24 %) 43,75 % (49 z 112)
2020[24] ANO (20 %) ČSSD (15 %) SPD (13,33 %) 56,88 % (62 z 109)
2024[25] ANO (41,66 %) ODS+TOP 09+STO (20 %) SPD+Trikolora+PRO (18,33 %) 56,07 % (60 z 107)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (25 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (17 hlasů). Volební účast byla 77,78 %, tj. 91 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (36 hlasů). Volební účast byla 75,86 %, tj. 88 ze 116 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (8 hlasů). Volební účast byla 77,88 %, tj. 88 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (40 hlasů). Volební účast byla 81,98 %, tj. 91 ze 111 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (34 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (24 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (19 hlasů). Volební účast byla 86,92 %, tj. 93 ze 107 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (48 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů). Volební účast byla 85,19 %, tj. 92 ze 108 oprávněných voličů.[28]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 200–201. 
  5. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 19. 10. 2024
  6. DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 341 s. S. 157–166. 
  7. DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 341 s. S. 42. 
  8. Historie SDH [online]. Ostašov: Obec Ostašov, 2007-03-13 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  9. Udělení znaku a vlajky obci Ostašov [online]. Ostašov: Obec Ostašov, 2016-06-24 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. S. 219. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  12. ČERNÝ, Kamil. Ostašov čekají nové volby. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-11-23 [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  13. ČERNÝ, Kamil. V Ostašově se volí noví zastupitelé. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-02-04 [cit. 2017-02-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  27. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  28. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]