Smrk (okres Třebíč)
| Smrk | |
|---|---|
 Náves ve Smrku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′32″ s. š., 16°0′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 288 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,80 km²[2] |
| Katastrální území | Smrk na Moravě |
| Nadmořská výška | 464 m n. m. |
| PSČ | 675 01 |
| Počet domů | 87 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Smrk 30 675 01 Vladislav smrk@obce.cz |
| Starosta | Vladimír Šabata |
| Oficiální web: www | |
  Smrk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591726 |
| Kód části obce | 151220 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smrk (německy Smrk, Smerk[4], starším názvem Smrkh[5]) je obec ležící asi 9 km na východ od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 464 metrů nad mořem. Žije zde 288[1] obyvatel. Obec spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Smrk se nachází asi 2,5 km od Vladislavi, je také blízko Hostákovu a Valdíkovu. Malá ves dříve náležela základnímu zboží třebíčského kláštera.
Do obce vedou silnice III. třídy. Na jihovýchodě prochází katastrálním územím železniční trať Brno – Jihlava, zastávka zde není; nejbližší zastávka je ve Vladislavi. V případě výstavby plánovaného obchvatu sousední obce Vladislav by tato nová část silnice I/23 protínala také část katastrálního území Smrku.
Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Valdíkov, Koněšín, Kojatín, Pozďatín a Studenec.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104 a souvisí se zakládací listinou kláštera v Třebíči. V roce 1556 obec patřila Vratislavovi z Pernštejna a téhož roku byla prodána Oldřichovi z Lomnice na Meziříčí a Náměšti. V tu dobu tak obec patřila do náměšťského panství.[5][6][7]
V roce 1567 zdědil náměšťské panství Jan starší ze Žerotína. Roku 1628 pak koupil panství Albrecht z Valdštejna, který je koupil pro Jana Baptistu z Verdenberka. V roce 1743 pak od Verdenberků koupili panství manželé Kufštejnští, ale hned roku 1752 pak zakoupili panství Haugvicové, kteří je vlastnili až do správních reforem.[8]
V roce 1850 byla ve vsi postavena kaple, která byla v roce 1903 rekonstruována a téhož roku rozšířena o věž a také byla vysvěcena Arnoštem Tvarůžkem. Roku 1905 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1919 byl do kaple pořízen nový zvon za ten, který byl rekvírován během první světové války. V srpnu roku 1923 byl slavnostně odhalen pomník padlým občanům v první světové válce. V roce 1926 byla vesnice elektrifikována.[9] Roku 1929 proběhla vesnicí velká vichřice, která poničila mnoho domů.
Během druhé světové války byli zatčeni roku 1940 Rudolf Chalupa a jeho syn, do konce roku byli uvězněni v Sušilových kolejích v Brně. V roce 1941 byl Rudolf Chalupa zatčen a uvězněn znovu. Po skončení války pak bylo roku 1958 založeno v obci JZD, to pak bylo roku 1961 sloučeno s JZD v Kojatíně, v roce 1974 pak bylo sloučeno s JZD ve Vladislavi a pak v roce 1976 sloučeno s JZD v Pyšeli. Roku 1964 byla obec Kojatín správně začleněna pod obec Smrk. V roce 1966 byla založena pobočka Svazu československé mládeže ve Smrku a vznikl také sportovní klub Družstevník a došlo ke stavbě sportovního hřiště,[10] v témže roce byla dokončena silnice z Vladislavy do Budišova.[9] V roce 1967 pak byla ve vsi postavena budova mateřské školy.[10] Roku 1971 byly slavnostně pojmenovány lípy u pomníku padlých občanů – dostaly název Lípy Švehlovy. Mezi roky 1974 a 1975 byla vybudována přehradní nádrž na Mlýnském potoce a byla vybudována nádrž Balaton.[9]
Do roku 1849 patřil Smrk do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1884 patřil Smrk pod Vladislav a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Vladislav, následně se obec osamostatnila.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 229 | 254 | 274 | 273 | 252 | 269 | 288 | 256 | 318 | 317 | 325 | 304 | 271 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (43,97 %) | ČSSD (26,44 %) | ČSSD (23,25 %) | ANO (20,45 %) | ANO (27,87 %) |
| 2. | ODS (24,11 %) | KSČM (20,66 %) | ANO 2011 (20,15 %) | KSČM (18,18 %) | SPD (16,36 %) |
| 3. | KSČM (17,02 %) | ODS (20,66 %) | KSČM (18,6 %) | ODS (14,39 %) | SPOLU (16,36 %) |
| účast | 66,51 % (141 z 212) | 60,00 % (123 z 205) | 60,19 % (130 z 216) | 60,55 % (132 z 218) | 75,57 % (167 z 221) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[18] | 4KOALICE (26,31 %) | SNK (23,68 %) | KSČM (17,1 %) | 36,19 % (80 z 221) |
| 2004[19] | ODS (22,95 %) | KDU-ČSL (19,67 %) | ČSSD (18,03 %) | 27,61 % (61 z 221) |
| 2008[20] | ČSSD (34,14 %) | KSČM (19,51 %) | DOHODA pro Vysočinu (14,63 %) | 39,9 % (83 z 208) |
| 2012[21] | ČSSD (29,33 %) | KSČM (24 %) | ODS (14,66 %) | 38,1 % (79 z 210) |
| 2016[22] | KSČM (21,25 %) | STAN+SNK ED (16,25 %) | KDU-ČSL (13,75 %) | 36,32 % (81 z 223) |
| 2020[23] | ANO (26,13 %) | ČSSD (11,36 %) | SPD (10,22 %) | 41,59 % (89 z 214) |
| 2024[24] | ANO (42,68 %) | STAN+SNK ED (12,19 %) | ČSNS+KSČM+ČSSD (10,97 %) | 40 % (88 z 220) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (29 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (21 hlasů). Volební účast byla 64,29 %, tj. 135 ze 210 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (101 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (42 hlasů). Volební účast byla 67,77 %, tj. 143 ze 211 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (27 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (18 hlasů). Volební účast byla 61,82 %, tj. 136 ze 220 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (117 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (34 hlasů). Volební účast byla 69,27 %, tj. 151 ze 218 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (65 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (32 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů). Volební účast byla 74,65 %, tj. 162 ze 217 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (88 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (70 hlasů). Volební účast byla 73,64 %, tj. 162 ze 220 oprávněných voličů.[27]
Zajímavosti a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Man (1917–2008), český voják a manažer
Čestní občané
[editovat | editovat zdroj]Dne 28. července 1918 byli jmenováni čestnými občany obce:[10]
Dne 26. března 1933 byl jmenován čestným občanem obce:[9]
- Rudolf Chalupa (někdejší starosta)
V roce 1949 byl jmenován čestným občanem obce:[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 80.
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 31. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 447 s. S. 390.
- ↑ ZEJDA, Radovan, BRAUNER, Vladimír, ZEJDOVÁ, Barbora, TOMAN, Vlastimil. Třebíčsko : turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov: Sursum, 2001. 206 s. ISBN 80-85799-83-9.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 332 s. S. 70–99.
- ↑ a b c d e Pamětní kniha obce Smrk [online]. Smrk: Obec Smrk [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CEJPEK, Miroslav. Historie obce [online]. Smrk: Obec Smrk, 2009-04-28 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smrk na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Smrk (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Smrk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- statistické údaje obce Smrk
