Peruc
| Peruc | |
|---|---|
 Zámek v Peruci | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′33″ s. š., 13°57′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 340 (2024)[1] |
| Rozloha | 53,38 km²[2] |
| Nadmořská výška | 335 m n. m. |
| PSČ | 439 07, 439 08, 440 01 |
| Počet domů | 1 228 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Oldřichova 49 439 07 Peruc info |
| Starosta | Bc. Jan Vnouček |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Peruc | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566551 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peruc je městys v okrese Louny, ležící asi 11 km východně od města Louny a nedaleko řeky Ohře. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název městečka vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522).[4] Podle místního úzu je ta Peruc femininum a pojí se s ní předložka na Peruci.[4] V akademické jazykové příručce pro názvy obcí z roku 1974 je přípustný obrat „v Peruci“.[5]
Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Peruci je z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a po něm Hroznata uváděný ještě v roce 1189. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému strahovskému klášteru. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipeští z Chýš a Egerberka a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové.[7] Za Ledeburů byly v Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani,[7] který také narýsoval plán kostela svatého Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí.[8]
S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[9]
V Peruci před holokaustem během druhé světové války žila nepočetná komunita Židů,[10] kterou připomíná nedaleký židovský hřbitov u Hřivčic.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Městys Peruc | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 4 124 | 4 491 | 4 691 | 4 962 | 5 160 | 4 930 | 4 974 | 3 612 | 3 390 | 3 043 | 2 565 | 2 085 | 2 068 | 2 118 |
| Místní část Peruc | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 1 015 | 1 128 | 1 116 | 1 231 | 1 318 | 1 194 | 1 279 | 1 003 | 970 | 897 | 785 | 759 | 808 | 809 |
| Domy | 142 | 147 | 156 | 178 | 189 | 193 | 275 | 305 | 308 | 272 | 276 | 337 | 334 | 352 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Chrastín. | ||||||||||||||
Peruc spadá do působnosti římskokatolické farnosti Zlonice. Místní kostel svatého Petra a Pavla je uzavřen z důvodu havarijního stavu stropu.[13] V obci působí Husův sbor, který koná bohoslužby v kapli Mistra Jana Husa.
Části městyse
[editovat | editovat zdroj]Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městys stojí na u křižovatky silnice II/237 a II/239. Vede jím železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny, na které se zde nachází stanice Peruc.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho desátý ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X.[14] Kromě festivalu pořádá občanské sdružení další kulturní akce.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Jednou z dominant náměstí E. Filly je rokokové průčelí peruckého zámku.[15] Předchůdcem stavby bývala gotická tvrz a později renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby dokončené roku 1724 a zejména mladší rokokové přestavby z let 1760–1770, které pro rod Ledeburů realizovali stavitelé Antonio della Porta a P. P. Columbani.
- Naproti zámku stojí barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený v letech 1724–1725 podle návrhu architekta P. P. Columbaniho.[8]
- Husův sbor na Peruci
- Zvonička – „vidlák“[16], stojí na náměstí
- Boží muka před nákupním střediskem[17]
- Socha svatého Jana Nepomuckého jižně od kostela[18]
- Pomník padlým v první světové válce na náměstí[19]
- Bývalá hospoda (dům čp. 19) na náměstí E. Filly[20]
- Radnice (dům čp. 49)[21]
- Boženina studánka
- Dům židovské rodiny Rosenbaum u Boženiny studánky
- Oldřichův dub – památný strom u silnice pod zámkem[22]
- Borovice u studánky – památný strom na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky „V lázních“[23]
- Dub pod Perucí – památný strom na okraji porostu ve svahu pod Perucí poblíž Oldřichova dubu[24]
- Kameny zmizelých před domem Rosenbaum[25]
- Věžový vodojem jihozápadně od městyse
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Vladimír Čech (1848–1905), pedagog, novinář, politik a spisovatel
- Václav Švambera (1866–1939), český geograf a vysokoškolský pedagog
- Vladimír Václav Heinrich (1884–1965), astronom
- Josef Vyleta (1884–1959), blovický starosta
- Julius Lébl (1897–1960), český herec, scenárista, divadelní a filmový režisér
- Emil Filla (1882–1953), malíř, v Peruci žil a pracoval v letech 1947–1952
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatých Petra a Pavla -
Muzeum české vesnice -
Škola -
Oldřichův dub -
Boženina studánka -
Dům Rosenbaum na Peruci u Boženiny studánky -
Kameny zmizelých před domem Rosenbaum
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 346–347.
- ↑ Akademická příručka českého jazyka. Příprava vydání Markéta Pravdová, Ivana Svobodová. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 536 s. ISBN 978-80-200-2327-8.
- ↑ Plazík st. Milénium Oldřicha a Boženy III. iperuc.cz [online]. 2003-03-10 [cit. 2016-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Peruc – zámek, s. 371–372.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Peruc, s. 18.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ KRAUSOVÁ, A. Perucké židovské rodiny IN MEMORIAM. Spolek na obnovu židovských památek. Dostupné z: http://historie-zidu-perucko.hys.cz
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ KINŠT, Petr. V kostele v Peruci spadla část stropu. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2018-10-15 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Perucký hudební festival Plutofest [online]. Plutofest [cit. 2014-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 154651 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155052 : Zvonička. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155940 : Boží muka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155055 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155319 : Pomník padlých v první světové válce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155380 : Hospoda. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 123953 : Radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7].
- ↑ Oldřichův dub [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Borovice u studánky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Dub pod Perucí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých – Dům Rosenbaum [online]. Peruc 6 (U Boženiny studánky): Spolek na obnovu židovských památek na Perucku [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Peruc zámek, s. 226–228.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Peruc v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peruc na Wikimedia Commons - Peruc v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Perucké stránky
