Sosnovec
| Sosnovec Sosnowiec | |
|---|---|
 Hrad Sielecki, Sosnowiec Główny, centru města, Pravoslavný kostel svaté naděje Luba a jejich matky Žofie, Żyleta, Egzotarium, Palác Oskara Schöna, Lidový dům, Mediální knihovna Zagłębie, budova bývalého pivovaru Sielecki, Palác Ernsta Schöna, radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°17′ s. š., 19°8′ v. d. |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
  Sosnovec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 91,16 km² |
| Počet obyvatel | 189 178 (2022) |
| Správa | |
| Status | město |
| prezydent | Arkadiusz Chęciński |
| Vznik | 1902 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Aleja Zwycięstwa 20 41-200 Sosnowiec |
| Telefonní předvolba | +48 32 |
| PSČ | 41-200 až 41-225 |
| Označení vozidel | SO |
| 0943428 | SIMC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sosnovec (polsky Sosnowiec, výslovnost 
[sɔsˈnɔvʲɛt͡s]IPA, německy Sosnowitz) je město s okresním právem v Polsku, ve Slezském vojvodství. Nachází se na Slezské vrchovině, která je součástí Slezsko-krakovské vrchoviny, na řekách Czarna Przemsza a Biała Przemsza a jejich přítocích Brynica a Bobrek. Nachází se v centrální části hornoslezského průmyslového okresu. Z hlediska počtu obyvatel je největším městem v Dąbrowské pánvi. Podle údajů ČSÚ mělo město k 1. lednu 2023 189 178 obyvatel[1].
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Jméno města pochází od sosnových lesů, které se zde rozkládaly před rokem 1830. Původní název zněl Sosnowice. Nejstarší známá zmínka o osadě na území dnešního Sosnovce pochází zřejmě z roku 1123. Městská práva obdržela na krátkou dobu dnešní čtvrť Modrzejów a v roce 1902 Sosnowiec, což byl první případ přiznání městských práv v tzv. Polském království za vlády carského Ruska po lednovém povstání (1863-1864). V době získání městský práv měla „vesnice“ Sosnovec 61 tisíc obyvatel.
Přelomem v rozvoji města se stala výstavba železniční stanice na trase Varšava-Vídeň (nádraží z roku 1859) a rozvoj těžkého průmyslu (doly, hutě).
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Zagłębie Sosnowiec – fotbalový klub[2]
- Zagłębie Sosnowiec – hokejový klub, pětinásobný mistr polské ligy[3]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Edward Gierek (1913–2001), vrcholný polský politik, tajemník PSDS[4]
- Władysław Szpilman (1911–2000), polský klavírista a hudební skladatel[5]
- Paula Kaniová (* 1992), profesionální polská tenistka[6]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Palác Schöna -
Pravoslavný kostel -
Sielecký zámek ve čtvrti Sielec -
Modernistická budova radnice -
Centrum ekologické výchovy Egzotarium -
Katolický kostel sv. Joachim -
Katolický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova -
Budova nádraží Sosnowiec Główny
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Historia Sosnowca na polské Wikipedii a Sosnowiec na polské Wikipedii.
- ↑ GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2023 roku. stat.gov.pl [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Profil klubu na stránkách 90minut.pl (polsky)
- ↑ Archiwum Hokej Strony. ZAGŁĘBIE SOSNOWIEC [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Edward Gierek. Oxford Reference [online]. [cit. 2023-07-04]. DOI: 10.1093/oi/authority.20110803095851687. Dostupné online. DOI 10.1093/oi/authority.20110803095851687. (anglicky)
- ↑ Wladyslaw Szpilman (Piano) - Short Biography. www.bach-cantatas.com [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Paula Kania-Chodun | Player Stats & More – WTA Official. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Sosnowiec : zagłębie możliwości. Tekst UM w Sosnowcu, foto Piotr Komander. Bydgoszcz : Unigraf, 2006. 107 s. ISBN 83-88474-86-3
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sosnovec na Wikimedia Commons - (polsky) wikiZaglebie
