Přeskočit na obsah

Vratislav Krutina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vratislav Krutina
poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
čs. ministr zemědělství
Ve funkci:
1955 – 1956
PředchůdceMarek Smida
NástupceMichal Bakuľa
Ve funkci:
1961 – 1963
PředchůdceLubomír Štrougal
NástupceJiří Burian
čs. ministr potravinářského průmyslu
Ve funkci:
1963 – 1967
PředchůdceJosef Krosnář
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození29. června 1913
Praha
Úmrtí22. listopadu 1999 (ve věku 86 let)
Praha
Profesepolitik a filatelista
OceněníŘád republiky
Řád Vítězného února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vratislav Krutina (29. června 1913[1] Praha22. listopadu 1999[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a ministr vlád Československa.

Vyučil se truhlářem. Od roku 1931 byl členem KSČ. Za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře[3] za kurýrní činnost v rámci Národního hnutí pracující mládeže.[2]

V letech 19491950 zastával post generálního tajemníka Československého svazu mládeže. V letech 19501953 byl tajemníkem Městského výboru KSČ v Praze. VIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V období leden 1953 – červen 1954 byl navíc členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ, od června do října 1955 členem sekretariátu ÚV KSČ, přičemž v této funkci působil opětovně od června 1956 do června 1961. V období leden 1953 – říjen 1955 a červen 1956 – červen 1961 byl také tajemníkem ÚV KSČ. V roce 1955 a znovu roku 1963 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1983 získal Řád Vítězného února.[4][5]

Byl rovněž členem vlád. V druhé vládě Viliama Širokého působil v letech 19551956 coby ministr zemědělství. Do této funkce se vrátil v letech 19611963 v třetí vládě Viliama Širokého (oficiálně ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství). Ve vládě Jozefa Lenárta pak byl v letech 19631967 ministrem potravinářského průmyslu.[4]

Po mnoho let zasedal i v nejvyšších zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Olomouc-město. Mandát opětovně získal ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Severomoravský kraj) a volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[6][7][8]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 za KSČ do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Chotěboř). V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1971.[9] V období let 19671968 působil na postu předsedy Ústřední rady družstev. V letech 19701973 byl generálním tajemníkem federálního Ústředního výboru Československého svazu protifašistických bojovníků.[4] Po roce 1990 byl členem Českého svazu bojovníků za svobodu.[2]

V roce 1965 stál u vzniku SČSF a byl členem jeho ÚV, dále byl členem komise znalců SČSF, členem komise čs. známky, svazový juryman a vystavovatel. Věnoval se specializovaně a studijně čs. poštovním známkám, zejména emisi Pošta československá 1919 a sovětským známkám. Byl nositelem nejvyššího svazového vyznamenání ve filatelii.[10]

[na 1. máje 1968] nikdo hesla nevyvolával. Členové ÚV KSČ se radovali do té doby, než se objevil ostrůvek v moři usmívajících se manifestujících: Klub angažovaných nestraníků (KAN). Ti jediní neúnavně provolávali svou sérii hesel: „Lidé jako Novotný, ať se drží u plotny!“ „Chceme svobodné volby!“ „Nechceme jednotnou kandidátku!“ „Nezůstanem u kultu, nechcem svého Gomulku!“ „Ozývá se ze všech stran, kdy nám povolíte KAN!“ „Je nás šest miliónů!“ – „Tady máte novodobé sokolíky. Eště nemaj uniformy, necvičí, ale už mašírujou ve vyrovnaných řadách! A zejtra nás převálcujou!“ vykřikoval bývalý tajemník ÚV KSČ, člen ÚV a nedávno abdikující předseda Ústřední rady družstev Vratislav Krutina. Patřil mezi novotnovce, kteří horko těžko zakrývali svou minulou a nynější tvář.

Jan Moravec: Antipoučení, Naše vojsko, Praha 1990, str. 174-175, online: Praha, 1. máj 1968, blisty.cz
  1. Vratislav Krutina [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 
  2. a b c Petr Anev, Matěj Bílý (eds): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921-1989) A-K ; Nakladatelství Academia, 2018, ISBN 978-80-200-2960-7, str. 683-685
  3. BOX-FOLDER-REPORT: 17-4-261 TITLE: Ministerial Reshuffle [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 – 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 
  5. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 312, s. 2. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 
  10. Zdroj: Časopis Filatelie F16/1983 na: phstamps.com

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]