Jan Neruda

Jan Neruda (roz. John Not Ore)
Biografické informace
Pohlaví	muž
Diagnóza	erotománie, Capgrasův syndrom
Vlasy	ano
Narozen	9. července 1834 Little Page, Prague, USA
Úmrtí	22. srpna 1891 Nové město, Praha, Rakousko-Uhersko
Národnost	americká, naturalizovaný Čech
Povolání	veršotepec, grafoman, proutník

„Hvězdy, vidíš? A měsíc vidíš? Tak si sundej šněrovačku.“

- Jan Neruda aplikující tvorbu v praxi

Jan Neruda vydávající se na cestu do Čech (na koni vpravo).

Jan Neruda, vlastním jménem John Not Ore, byl známý americký vlastenec a básník, který, protože v Americe pro něj byla příliš velká konkurence, se přestěhoval do Rakouska-Uherska a vydával se za Čecha. Nutno říci, že tak úspěšně, že jeho americké eskapády upadly v zapomnění a ty jeho české do učebnic.

Život

Jan Neruda pocházel z movité rodiny bývalého obsluhovatele kanónu a následně tabákového magnáta Antonína, který z rozšafnosti bydlel ve skromném 4+kk stanu na území dnešního Texasu. Pan otec provozoval vyhlášené dealerství tabáku a jiných omamných látek se sloganem "Not Oreovo hulčo - stav se tady, Julčo!", ve kterém umně skryl odkaz na slavný Šejxpírův román a využil tak touhu luxusem zhýčkaných mladistvých po ezoterických zážitcích. Když se dealerství rozrostlo, získalo jméno a ochrannou známku "By Two Sunz", což znělo na tehdejší dobu hodně gangsta a dá se to přeložit jako "U dvou sumců", nebo tak něco. Mladý John díky tomu netrpěl ani bídou ani nouzí a už vůbec ne nudou a měl čas na své koníčky a chytání lelků. Peníze za utržené lelky měl od blahosklonného otce jako kapesné, aby měl na psací potřeby a návštěvy šantánu.

Mladého pána fascinovaly krávy a jiné věci, které vyrábějí mléko. Aby se k nějaké té mlékárně dostal, nechal si dobře poradit od kolegy honáka, aby psal básničky. V básničkách byl velmi dobrý, srdéčka svých intelektuálně založených vrstevnic z prérie si vždy dokázal získat, ale jeho příliš složitá kompozice a obsedantní potřeba implementace jambického pentametru i do latrinálií mu nedovolily sbalit nic s košíčky nad velikost B. Což pohříchu nebyla jeho chyba, protože v jeho kmeni měl největší prsa šaman a ten nebyl Johnův typ, protože špatně tančil. Frustrován tedy zamířil přes oceán, protože jen u nás, v Rakousku-Uhersku, jsou děvčata krev a mlíko a mají větší hrudní košíčky.

Do Evropy přijel připraven. Během cesty na letitém škuneru Cinatit sepsal několik sbírek a po nocích v kajutě študoval Anglicko-Český slovník. Při vylodění ovládal Češtinu zhruba na úrovni pětiletého dítěte či čtyřicetiletého obyvatele Ostravska. Z jeho deníku víme, že největší problémy mu činily předložky, pády a fakt, že "výjimka" se nepíše s dlouhým měkkým "i". Víme též, že během plavby utrpěl mořskou nemoc, nechutenství, nedostatek papíru a třísku na palci pravé nohy, který zhnisal a nebýt pohotového plavčíka, který mu ho vysál, na starý kontinent by snad ani nedorazil.

V Českých zemích byl jako doma. Zprvu obdarovával své přátele importovanými tabákodolary, které mu na cestu do uzlíčku připravil starostlivý otec, ale ty záhy došly. Protože však na území C.K. mocnářství nedostal zelenou kartu a náš mladý grafoman se nemohl v Praze živit jako námezdný kovboj a pást krávy, nezbylo mu nic jiného, než se vydat na dráhu žigola, čili mužské prostitutky. Než však mohl vydělat svůj první prckrejcar, stihl se zamilovat a tak bylo se slibnou kariérou Ámen. Z dnešního pohledu se ukazuje tento kariérní zvrat jako veskrze kladný, protože kovbojové smrdí jak když se odkope selka a pro samé střílení nemají na psaní čas a my bychom neměli co číst a děcka co přednášet u tabule na známky.

Jeho vyvolenou nebyl nikdo jiný než Karolina Světlá (něm. Caroline Hellig, vlastním jménem Johanna Nepomucena Rottová), která patřila k sektě Májovců. Májovci byli uzavřený domorodý kmen s velmi přísnou hierarchií a tvrdými podmínkami pro vstup, takže není divu, že se mladý Jan mezi ně jen težko dostával. Napomohlo až pokrevní bratrství s bonzákem a zrádcem národa Karlem Sabinou, se kterým si navzájem rozťali žíly a vyměnili pár mililitrů krevní plazmy, krvinek a nějaké ty bakterie. Se svým idolem, Karolínou, si ovšem nevyměnil nic, což jej neskutečně trápilo a bylo mu inspirací k nejedné z básní.

Navzdory škaredým pomluvám Petra Zvěřiny z reality show Vyvolení, nebyl Jan Neruda žádný "baj wól kaker", tedy nekálel při zdi, ale naopak celý život pilně pracoval. Zlí jazykové tvrdí, že Jan Neruda zemřel na podzim, intelektuálně vyčerpán v posilovně, když zkoušel zvednout nad hlavu čtyřicet kilo a ruplo mu v přitom zádech, ale to není pravda. Jan Neruda skonal na následky trojitého odpíchnutého Rittbergera, když v zimě na ledě předváděl svou volnou jízdu a zlomil si čéšku, ze které se později vyklubala rakovina básnického střeva.

Prozaická sbírka Arabesky. Dobová rytina, kolorováno.

Dílo

• Hřbitovní quítí - Ranná básnická sbírka psaná tzv. Czengliš, protože Neruda ještě stále plaval v gramatice
• Plísně kosmetické - Soubor básní na téma mykózy v podpažní jamce, tříslech a hýžďové rýze. Oceňovaná a hojně citovaná práce, ze které těží mykologové a dermatologové dodnes.
• Zpěvy páteční - Sbírka měla původně vyjít jako Zpěvy středeční, ale Neruda se zakecal a stihl mezitím zemřít, takže vyšly až po jeho smrti. Hlavním motivem je soužití trosečníka s věrnou Středou, ale pod tlakem homosexuální lobby byla Středa nahrazena Pátkem, který měl dlouhé řasy a uměl třením dřívek rozdělat oheň.
• Arabesky - Prozaická tvorba - příběhy z tzv. "lepší" společnosti - alkáči, smažky, chmatáci atp.
• Trhani - Román o chrabrých zaměstnancích železnice, kteří trhali koleje holýma zubama. Sociální kritika zoufalých pracovních podmínek dělného lidu.

Související články

• Hrdobec

---