Beskydské horské středisko pojemnované podle bíle natřeného kříže, který zde stojí dle pověsti na paměť smrti jednoho z portášů.
Beskydská lokalita Bílý Kříž je všemi návštěvníky známá, avšak málo kdo ví, co dalo tomuto místu tento netradiční název. Tento hřeben přecházející v hraniční horu Sulov (Súl´ov) na rozhraní Moravy, Slezska a Slovenska nese jméno podle vysokého, na bílo natřeného kříže. Původ tohoto kříže je dodnes nejasný. Snad zde padl, snad umrznul a byl zde pak pochován některý z finančních strážců, portášů, kteří zde hlídali hranice před pašeráky z uherského Slovenska. Další teorie říká, že zde na mor zahynulo několik četníků, kteří museli být na místě pochování a jejich poslední odpočinek byl tímto křížem označen. Původní bílý kříž byl opatřen ozdobnou lucernou a oplocen malým plůtkem. Také stál takřka uprostřed luk. Dnes se kříž nachází těsně při turistické značce z Gruně nebo Visalají na Bílý Kříž, a je zakryt vysokými a statnými smrky. Turistické středisko nabízí turistům ubytování i občerstvení v několika objektech: Kysuca, Sulov.
Jan P. Štěpánek, 19.4. 2006
Strážcům valašských hor se říkalo portáši. Jednalo se o nevelký, vojensky organizovaný bezpečnostní sbor, který vznikl v době pobělohorské a byl sestaven výhradně z valašského lidu a měl za úkol potírat loupežnictví, později střežit zemské hranice proti nepřátelským vpádům, a když později vpády ustaly, vykonával bezpečnostní službu ve vnitrozemí. Časově jde existenci portášů zařadit mezi roky 1638 až 1830, kdy z úsporných důvodů zanikli. Název portáš pochází z latinského slova porta = brána a znamená strážce brány, neboť portáši střežili právě zemské průsmyky neboli zemské brány.
Pozdrav z Frýdecko-místecka (V. Peter, VaPe), Jan P. Štěpánek, 19.4. 2006
