jižní průčelí bývalého arcibiskupského zámečku
pohled od jihovýchodu
© Jan P. Štěpánek 08/2014
Současný zámeček ničím nepřípomíná někdejší honosnou rezidenci olomouckého arcibiskupa. Tvoří jej prostá obdélná šestiosá budova o jednom patře, krytá jednoduchou sedlovou střechou. Omítka je provedena z břízolitu, okna jsou obdélná, nedělená. Objekt je součástí severní fronty někdejší hlavní železárenské třídy, po jejíž severní straně se rozkládaly správní budovy železáren (byty vedení železáren, tovární pivovar, správní budova, kaple a zámeček) a podél jižní fronty vlastní provozní a výrobní objekty a haly. Původní klasicistní vzhled zámku však byl mnohem honosnější. Přízemí od patra oddělovala profilovaná kordonová římsa. Přízemí bylo členěno dle dochovaných historických fotografií horizontální bosáží s okny umístěnými v mělce ustoupených segmentem ukončených nikách s výraznými podokenními římsami. Patro bylo členitější, s podokenní římsou, s okny ve štukové šambráně a trojúhelným nadokenním tympanonem. Štíty byly lemovány… číst dále
Existence a vznik zámečku ve Frýdlantu na Ostravicí je spjata se vznikem a rozvojem zdejších slavných železáren, které od svého prvopočátku patřily zdejší vrchnosti - olomouckému biskupství, později arcibiskupství. Založení železáren na horním toku řeky Ostravice, v jižní části někdejší vsi Frýdlantu, spadá do počátku 17. století a již od svého založení byly důležitým zdrojem financí hukvaldského panství, které vlastnili olomoučtí biskupové. Ve 30. letech 19. století, za přímé správy olomouckých arcibiskupů, došlo k výraznému rozvoji a modernizaci podniku. K roku 1841 se zmiňuje výstavba závodní kaple sv. Barbory ve spojení se správní budovou. Snad v této době byla vystavěna i arcibiskupská rezidence - zámeček - která sloužila v případě návštěvy vlastníků železáren k jejich ubytování. Prvním, kdo zdejší zámek využíval, byl patrně arcibiskup Maxmilián Josef Somerau Beckh. Jistotou je, že k roku 1867 tato rezidence již stála… číst dále
|
Přihlášení |
