© Ivo Rozehnal 09/2022
Zámek tvoří jednopatrová budova obdélníkového půdorysu krytá prostou valbovou střechou. Severní strana zámku obrácená k silnici je rozčleněna středním rizalitem vrcholícím trojúhelníkovým tympanonem. Vstupní jižní průčelí obrácené do zahrady je zvýrazněno balkonem neseným čtyřmi mohutnými okrouhlými sloupy. Zahrada či spíše menší intimní dvorek jižně od zámku byl na východě a na západě ohraničen budovami s hospodářským příslušenstvím zámku (východní budova měla do demolice v roce 2016 samostatné č.p. 67). Severní část západní budovy byla upravena jako zámecká kaple. Tato budova podlehla demolici v roce 2017. Tuto podobu si zámek v hlavních rysech udržel od svého vzniku na počátku 19. století. Většina později prováděných modernizací se více týkaly interiérů.
Ves Tošanovice, ještě jako nerozdělená, se poprvé připomíná v r. 1305 v soupise desátků vratislavskému biskupovi. Byla kolébkou význačného slezského rodu Tluků z Tošanovic, z nichž jako první se zmiňuje roku 1316 jistý Vincenc. Tlukové zde měli i své drobné sídlo, jehož přesná lokalizace je však prozatím nejistá. K rozdělení vsi došlo až v souvislosti s majetkovými změnami na počátku 17. století. Tlukové seděli na dolní části rozdělené vsi až do roku 1711. Později ves vlastnili Stařínští z Bítova, Rousečtí z Ejvaně či Křídlovští z Křídlovic. Od nich získal statek v roce 1798 Jan rytíř Mattencloit. S ohledem na svou službu těšínským Habsburkům, rozhodl se posledně jmenovaný na Těšínsku usadit a v Dolních Tošanovicích, údajně na místě starší tvrze či zámku (?), si vybudoval nevelký nový klasicistně eimpírový zámeček jižně od staršího hospodářského dvora. Po smrti Jana Mattencloita v roce 1824 statek připadl na… číst dále
Postavena malá tvrz
Kolem páté hodiny ráno vznikl požár střechy zámku. Požár byl uhašen kolem 8 hodiny. Zámek je po požáru neobyvatelný.
|
Přihlášení |
