Výrazně přestavěný areál bývalého vrchnostenského dvora olomouckých biskupů (arcibiskupů) na území vsi Sviadnov. Po rozparcelování dvora v r. 1789 vznik samostatné obce Koloredov. Od 2. pol. 19. stol. sídlo věhlasné likérky Hermanna Löwa a jeho rodiny. Později národní podnik. Dnes přestavěno.
pohled na severní polovinu nádvoří bývalého dvora (likérky) po ubourání severní části západního křídla
Areál bývalého biskupského vrchnostenského dvora náležícího původně ke katastru obce Sviadnov, jež dal základ vzniku pozdější samostatné obci Koloredov (od r. 1789), která se v roce 1908 sloučila s městem Místek v jeden sídelní celek. Moderní etapa historie dvora je od poloviny 19. století, především pak od 70. let 19. století, spjata neodmyslitelně s osobou židovského podnikatele Heřmana Löwa a jeho syna Jindřicha, kteří v areálu založili slavnou likérku a výrobu marmelád, sirupů a kompotů. Výroba, především nealkoholických výrobků, pokračovala až do počátku 21. století, kdy byla ukončena. Dnes v mnohokráte účelově upravovaném a přestavovaném areálu sídlí několik soukromých firem. Jen v hrubých rysech hmoty současného areálu lze rozeznat některé části bývalého dvora. Sousední zaniklou honosnou Löwovu vilu původních majitelů likérky bychom dnes hledali na místě jihozápadního nároží plaveckého bazénu.
Jan P. Štěpánek, 17.1. 2017
popis
Schematicky je biskupský dvůr ve Sviadnově (samostatná osada Koloredov vznikla až po roce 1789) zachycen poprvé přesněji jako trojkřídlý větší areál na levém břehu řeky Ostravice na mapě 1. vojenského mapování z 60. let 18. století. Tehdy kolem něj vedla stezka k brodu přes řeku do města Frýdku na protějším břehu Ostravice. Koloredovský most ještě nestával, a tak bylo nutné řeku překonávat plytkým brodem přibližně v místech pozdějšího mostu. Nedaleko dvora stávaly mlýny (Jiříkův) a valchy na starém mlýnském náhonu a směrem k jihu se utvářela pomalu osada zaměstnanců a robotníků dvora. Na mapě 2. vojenského mapování z 30. - 40. let 19. století už je situace dvora zřetelnější. V té době již byla ustanovena samostatná obec Koloredov, jejíž páteří se stala nová císařská silnice (ul. Císařská, Dr. Edvarda Beneše, Říšská, dnes Pionýrů), která spojovala městečko Místek se slezským městem Frýdkem na druhé straně řeky Ostravice. Cesta již tehdy…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 17.1. 2017
historie
Biskupský hospodářský dvůr na jihovýchodním okraji katastru obce Sviadnov byl od středověku správním a hospodářským střediskem této okrajové části biskupského léna Hukvaldského panství. Je překvapivé, že toto středisko nevzniklo v rámci žádného většího sídelního celku (nedaleké městečko Místek), ale spíše na samotě, uprostřed luk a polí. Možná v založení dvora v tomto místě hrála roli těsná blízkost středověké trasy a brodu přes řeku Ostravici, z moravského Místku (Hukvaldské panství) do slezského Frýdku (Těšínské panství). Kolem dvora se brzy začali usazovat zaměstnanci dvora a svými skromnými staveními utvářeli základ pozdější osadě Koloredov. V roce 1789 byl z podnětu prvního olomouckého arcibiskupa hraběte Antonína Theodora z Colloredo - Waldsee (ve funkci 1777 až 1811) sviadnovský dvůr rozparcelován a na jeho pozemcích vznikla oficiálně osada Koloredov (Kolloredov) o 126 usedlostech, pojmenovaná podle svého…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 17.1. 2017
dle Historie a současnost podnikání na Frýdecko-Místecku, 2005, Fr. Linhart: Kniha o Místku, 1929
Základní informace místa
ID místa: 13251 Typ místa: ostatní Podkategorie: palác, dům Stav místa: přestavěno Přístupnost: nepřístupno Uveřejněno: 17.1.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace