Dětřichovice u Příbora

Nejstarší historie Dětřichovic (později Větřkovic) úzce souvisí se založením hradu, jehož nepatrné zbytky se podařilo objevit v roce 1975. Tuto lokalitu objevil Daniel Fryč (bývalý člen archeologického kroužku v Příboře). Místo bylo po několik let zkoumáno jeho otcem Jiřím Fryčem jen povrchovými sběry. V roce 1981 byl proveden odborný výzkum pracovníky AÚ ČSAV Brno (P. Kouřil), expozitura Opava. Získaná keramika z výzkumu je poměrně početná, ze železných nálezů jsou to části nožů, různá kování, hřeby a jiné. Nalezené mince - haléře z husitského období - potvrzují skutečnost, že hrádek patrně existoval ještě v 15. století. Ten, kdo by čekal výrazné zbytky hrádku, byl by velmi zklamán. Hrádek je sice všeobecně znám díky kladné iniciativě kopřivnické radnice a jejího starosty pana J. Tichánka, avšak na místě samotném dnes již oko běžného turisty takřka nic nenajde. Jen podle plánku a oka znalce dnes lze rozeznat setřelé pozůstatky bývalého příkopu a valu a erozí poškozenou centrální část lokality. Velmi sporé zbytky hrádku můžeme doposud najít na nevýrazném výběžku z pravobřežního okraje terasy řeky Lubiny asi 200 po proudu od mostu přes řeku v osadě Drnholec a následně se dát přes obdělávané pole přímo kolmo do svahu, kde na místo hrádku upozorňuje informační tabule umístěná sem z iniciativy MěÚ v Kopřivnici. Hrádek se nachází na katastru obce Lubina v trati zvané Hrobovka či Hrobuvka. Ta je podle map na katastru Větřkovic. Jde o místo, kde se stýkají hranice katastrů Větřkovice, Drnholec, Hájov a Véska (Benátky). Hrádek je situován v úzkém zalesněném pásu 30 - 50 m širokém, na hraně svahu příkře spadajícím do údolí řeky Lubiny, jejíž pravý břeh je od lokality vzdálen asi 150 - 200 m, a to poblíže kóty 318,5 naproti tzv. Helenskému údolí, v severovýchodní části katastru obce, jihozápadně od dvora Haškovec. Jádrem hrádku byl centrální pahorek s plochou…  číst dále