Bývalý areál hospodářského zázemí frýdeckého zámku s pivovarem, mlýnem a valchou získal r. 1855 F. Landsberger, který zde zřídil bělidlo, úpravnu a mandlovnu tkanin. Jeho syn Adolf manufakturu modernizoval, rozšířil a doplnil o neohistorizující obytnou vilu s parkem. Od r. 1946 součást Slezanu n.p.
Areál s bohatou a dlouhou historií, to je prostor tzv. bývalého ředitelství Slezanu ve Frýdku, na úpatí zámeckého kopce s historickýcm jádrem města a zámkem, vklínený mezi železniční trať a řeku Ostravici. Již nejpozději od pozdního středověku se v těchto místech rokládalo jedno z hospodářských zázemí zámku, tzv. Podzámecká obec, a protékal tudy starý vodní náhon, který se pod zámkem vléval do řeky. Stával zde mimo jiné i vodní moučný mlýn nebo vodní valcha. V mladší době si zde vrchnost zřídila i panský pivovar se sladovnou a ledovými sklepy. S úpadkem vrchnostenských provozů na přelomu 18. a 19. století se areál stal pro panstvo nerentabilní a v r. 1855 jej odkoupil židovský podnikatel Filip Landsberger, čímž začíná bohatý rozvoj textilního průmyslu ve Frýdku, který přetrvával až do počátku 2. světové války. Landsberegerové si z areálu udělali svou centrálu a vystavěli si zde i honosnou vilu - zámeček - s okrasným parkem. Po zestátnění bývalých textilek to šlo s celým areálem od desíti k pěti. Dnes areál, který obsahuje nejen starší tovární budovy, ale i objekty ředitelství, bývalou vilu (zámek) a park "spí" a čeká na svůj další osud.
Jan P. Štěpánek, 15.5. 2020
Již od pozdního středověku stával v cípu mezi řekou Ostravicí a úpatím zámeckého kopce s původně středověkým hradem a městem Frýdek, při starém vodním náhonu, vrchnostenský areál zvaný někdy také jako Podzámecká obec. Zde byla část hospodářského zázemí zámku a také panský moučný mlýn, později přibyla vodní valcha a další objekty. V novověku zde fungoval i panský pivovar, jehož provoz skončil až nedlouho před polovinou 19. století. Nevyužívaný, nerentabilní a chátrající areál zakoupila v roce 1855 rodina židovského obchodníka a podnikatele Filipa Landsbergera. Ten, později i se svým synem Adolfem, využili potenciál areálu a přítomnost vodního náhonu, který poháněl bývalé mlýnské technologie, a zřídili zde s využitím starších budov novou textilní manufakturu s mandlovnou, úpravnou sukna a bělidlem. Pozdějšími rekonstrukcemi a přestavbami zde vznikl moderní a prosperující textilní tovární…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 15.5. 2020