Bývalá středověká tvrz na pravém břehu Lubiny byla sídlem rodu Petřvaldských již ve 13. století. Roku 1600 byla tvrz (hrad) přebudována na renesanční zámek. Roku 1921 částečně ubouráno západní křídlo. Po r. 1957 zbytek zámku přišel o střechu a do r. 1967 byla dokončena jeho celková demolice.
Petřvald dnes patří k jedněm z jedněm z větších obcí na Novojičínsku. Ležící na pravém břehu říčky Lubiny, asi 7.5 km severně od města Příbora, při cestě do Staré vsi. Severněji od Petřvaldu se Lubina vlévá do řeky Odry. Jak již sám název vypovídá, má Petřvald společné jméno jako jeden z významných moravských rodů – pánů Petřvaldských z Petřvaldu. Ano, toto je ten Petřvald, dle kterého se tento významný rod nazýval. Právě zde, nad pravým břehem říčky Lubiny stávalo již od středověku prasídlo tohoto rodu. Zdejší zámek se vyvinul snad ze staré dřevěné gotické tvrze z druhé poloviny 13. století. Do poloviny 16. století bylo sídlo pánů z Petřvaldu přebudováno na pevný kamenný hrad chráněný hradbami a vodním příkopem. Na renesanční zámek byl hrad přebudován na přelomu 16. a 17. století. Tak, jak čas odvál slávu rodu Petřvaldských, tak odvál i slávu a věhlas zdejšího zámku. A tak se stalo, že s odchodem rodu začal význam zámku upadávat. Do konce 19. století už sloužilo někdejší slavné sídlo jako byty, škola či vojenská ubytovna a špitál. V 1. polovině 20. století už jen rychle chátral a měnil se ve zříceninu. Posledním hřebíčkem do rakve zámku byla vichřice v roce 1957, která zámku odnesla část střechy. To definitivně rozhodlo o jeho demolici. Cenná historická a architektonická památka Novojičínska byla demolována od roku 1962 do roku 1967. A co dodnes zbylo z petřvaldského zámku? V terénu se dodnes zachoval jen severovýchodní trakt bývalého zámeckého dvora i s původním průjezdem do dvora. Samotné místo zámku v terénu už vůbec nic nepřipomíná. Na jeho místě dnes stojí kůlna, zahrádka a dvorek a na části zdi bývalého severozápadního traktu vyrostl rodinný dvojdomek a garáž, v níž jako jediné jde vidět pozůstatek původní struktury zdiva zámku. Pro starousedlíky a historii a architekturu milující lidi zůstalo jen pár…
číst dáleJan P. Štěpánek, 28.7. 2006
První zmínka o Petřvaldě existuje již k roku 1267, kdy připadá jako lenní statek k olomouckému biskupství. Po zdejší tvrzi, vystavěné na pravém břehu řeky Lubiny, se psal jeden z nejvýznamnějších starých moravských rodů, původně vladyckého, později panského - Petřvaldských z Petřvaldu. Ve znaku rod nosil na zlatomodře štípeném štítu stříbrného páva. V historii sehráli Petřvaldští z Petřvaldu významnou roli, vzhledem k vysokým úřadům, které někteří členové této rodiny zastávali. Pozdějšímu renesančnímu zámku zde předcházela původně snad dřevěná později kamenná gotická tvrz obklopená příkopem napájeným vodou z blízké řeky Lubiny. I když je tato tvrz písemně uváděna až k roku 1542, lze předpokládat, že rod Petřvaldských již zde sídlil ve druhé polovině 13. století, neboť sídlo se tu poprvé připomíná již k roku 1394. K roku 1372 je uváděn Petr z Petřvaldu, následuje Pavel z Petřvaldu jenž se zde uvádí v letech 1373…
číst dále
Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek a kol., 2003), Jan P. Štěpánek, 27.7. 2006
Popis zámku
Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek a kol., 2003), Jan P. Štěpánek, 27.7. 2006
