Symetrická část zámku se vstupem
© Ivo Rozehnal 05/2021
Obdélná kaple s půlkruhovým závěrem přiléhá severovýchodní průčelní stranou k budově zámku. Boční fasády kaple jsou hladké, tříosé, s okny s půlkruhovými záklenky v profilovaných šambránách s klenákem. Mezi okny jsou lisény, opticky podpírající korunní kladí. Ve střední ose jižní strany je hlavní vchod do kaple s kamenným ostěním. Fasáda kněžiště je hladká, prolomená pouze dvojicí nerámovaných oken. Střecha kaple je sedlová, s jednoduchým jehlancovým sanktusníkem. Interiér kaple je zaklenutý třemi poli pruských placek na pasech, pasy dosedají na polopilíře s římsovými hlavicemi. V závěru, který je oddělen stlačeným vítězným obloukem, je zaklenutí konchou, plochu zdi závěru člení pilastry s úseky kladí, které původně "nesly" malované archivolty iluzivních nik nad okny a hlavním oltářem. Na východní straně kaple, pod třetím polem klenby, je kruchta z 2. poloviny 19. století s dřevěnou poprsní, podepřená dvojicí… číst dále
Nová Horka je poprvé zmiňována roku 1374, kdy byl jejím držitelem Vok z Kravař. Tvrz je poprvé připomínána až v roce 1561. Podle některých autorů ji postavil Hanuš Haugvic z Biskupic. V roce 1660 získali panství Vetterové z Lilie a drželi je až do roku 1945. V roce 1729 přistavěli Vetterové k tvrzi kapli a roku 1742 Karel Josef Vetter (podle jiných Karel František Vetter) přestavěl tvrz na barokní zámek. Roku 1775 dal Antonín Vetter rozšířit kapli a současně byl zámek rokokově upraven. Roku 1856 vzniklo druhé patro, snad v souvislosti úpravami po požáru.
|
Přihlášení |
