Hrad Bečov stojí vysoko nad hlubokým údolím, lemovaným z obou stran vysokými lesnatými kopci, z nichž západní patří k Slavkovskému lesu a východní přecházejí k Tepelské vrchovině. Na dně údolí i po obou horských stráních se rozkládá město Bečov nad Teplou. Hrad obtéká ze dvou stran řeka Teplá, na třetí jej od okolního prostoru odděluje Dolský, dříve Hluboký potok. Snadnější přístup od města byl chráněn hlubokým, ve skále vylámaným příkopem. Bečovský hrad vznikl nad osadou Bečovem jako léno Koruny české na začátku 14. století. Chránil důležitou křižovatku zemských cest, z nichž jedna spojovala loketský hrad s Plzní (přes Toužim) a druhá Teplou s Královskou cestou ve středním Poohří s tržišti a cly v Sedlci, Ostrově a Radošově. I v Bečově snad bylo původně celní místo. Řadu kolonizačních středisek zde založili páni z Oseka, kteří se tu objevili ve 12. století a kolonizovali Doupovské hory a jejichž… číst dále
Založení hradu Bečova na důležité křižovatce zemských cest a je uváděn jako sídlo Boreše z Oseka a Rýzmburka.
Ve spodní části věže byla postavena obdélná gotická hradní kaple Navštívení Panny Marie.
Rýzmburkové prodali své bečovské panství spolu s řadou jiných statků v této oblasti Oldřichu z Házmburka.
Hrad je postoupen míšeňskému purkrabímu Jindřichu Staršímu z Plavna, který patřil k úhlavním nepřátelům krále Václava IV. a později i husitů.
Jindřich z Plavna zastavil Bečov Erkingerovi ze Seinsheimu (předek Schwarzenberků).
Hrad odbyt a vypleněn husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic.
Prodal Seinsheim Bečov svému zeti Matěji Šlikovi z Holíče za 2500 kop grošů. Ten jej znovu postoupil pánům z Plavna, kteří zde vládli až téměř do konce 15. století.
Koupili bečovské panství Pluhové z Rabštejna, kteří je drželi až do r. 1547.
Hrad doznal největšího rozvoje za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí.
Probíhala rozsáhlá přestavba bečovského hradu a v této podobě se zachoval v hlavních rysech dodnes.
Byly podniknuty menší, neukončené pokusy o omývání gotických maleb ve staré hradní kapli, protože odporovaly evangelickému ritu, avšak část maleb přece jen zůstala. Do kaple byly vybourány nové vstupní otvory ze sousedního spojovacího křídla. Z této doby pochází i gotický portál kaple s pluhovským erbem (radlicí).
Bečovské panství získal v tomto roce Dominik Ondřej z Kounic a z Questenberka.
V prostorách hradu byl za dramatických okolností nalezen románský relikviář sv. Maura.
Zpřístupněn veřejnosti renesanční Pluhovský palác.