Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.
Vidžín je přístupný po silnicích od Úterý, Teplé a Nežichova (ta vede kolem nedalekého trapistického kláštera Nový Dvůr). Autobusové spojení funguje jen dvakrát denně ve dnech školního vyučování. Poněkud náročná a vzhledem k průchodu pastvinami mírně adrenalinová je pěší cesta od bývalého Jansova mlýna (zelená značka v údolí Úterského potoka), vzhledem ke slabému provozu lze pro pěší či cyklistické přesuny využít i výše uvedené silnice.
Ivan Grisa, 30.8. 2009
Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol. – presbytář, 1708 – loď, střecha věže, oblouky nad opěrnými pilíři presbytáře, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, na kterém vyniká kříž na památku klášterního šafáře Norberta Egerera z roku 1858. V sousední bývalé faře, která snad zahrnuje konstrukce někdejší komendy, funguje v současné době pension.
Ivan Grisa, 30.8. 2009