Radnice a sousední dům od severovýchodu
Jediný zbytek západní fronty náměstí.
© Ivan Grisa, 08/2008
Městečko se soustřeďuje v údolí potoka, sevřeného okolními kopci. Na hraně východního svahu stojí farní kostel, pod ním začíná dlouhé nálevkovité náměstí, jehož zástavbu zejména na západě a severu postihly poválečné demolice. Velmi malebná skupina maloměstských domků stojí jižně od náměstí, před křižovatkou silnic na Březín a k zámku.
První zmínku o Nečtinách obsahuje listina krále Vladislava I., kterou zdejší kraj věnuje johanitům (stejně jako Manětín). Městská práva získala obec před rokem 1396, kdy je prvně jmenována jako městečko. O tento status téměř přišly po vypálení roku 1434, definitivně jim byl potvrzen až 1511. Rozvoj v 16. století, spojený s majiteli nedalekého zámku Gryspeky, ukončilo potlačení stavovského povstání. Nečtinám byla dokonce odebrána městská práva, navrácená již roku 1627 novým majitelem (Hertl z Leitersdorfu). V letech 1637–1789 patřilo panství Kokořovcům, kteří městečko po třicetileté válce obnovili (špitální kaple, farní kostel, radnice). Po polovině 19. století městečko vlivem odlehlosti od hlavních komunikací stagnovalo, což způsobilo dochování cenného souboru maloměstské polo- i celodřevěné architektury. Po roce 1945 a nedobrovolném odchodu zdejších německých obyvatel byl stavební fond městečka vážně zasažen četnými demolicemi, včetně značné… číst dále
|
Přihlášení |
