Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.
Komplex dvou opevnění, horního a dolního sídla, jejichž vztah není dosud uzavřený, leží na skalnatém výběžku severozápadně nad Olešničkou. Nejlepší orientaci poskytne stožár retranslační stanice, který se nachází na místě hradiska a je vidět už od příjezdu od Nedvědic i při příjezdu směrem od Víru, či Bystřice. Nejkratší je cesta od křižovatky před Olešničkou směrem na Vrtěříž, přímo strmým srázem do kopce. Další možná cesta je od místního hřbitova nebo lesní cestou po rovině od obce Kozlov. Dolní sídlo leží na úzkém skalnatém výběžku do údolí a je asi 75 m vzdálené od horního sídlo a především téměř o 20 m níže, což naznačuje nevýhodnost jeho polohy. Od klesajícího hřebene bylo odděleno poměrně úzkým příkopem. Dobře se zachovaly zbytky bočních výběžků zdiva, které mohou mít stejnou funkci jako obraná křídla vybíhající do svahu např. na Blanseku, bránící proniknutí nepřítele z boku.
Roman Řezáč, 23.5. 2004
Podle informací místního vede z nedaleké vsi Kozlov podzemní chodba. Její ústí v bývalé rychtě je nyní zazděno, aby tam nelezly děti. Kde chodba ústí na druhé straně není známo. Kvůli blízkým mokřinám se spekuluje, že mohla přivádět vodu do hradu.
Tomáš Kyncl, 19.7. 2010
Dolní sídlo téměř jistě souvisí s blízkým horním sídlem, o jejich historii však zatím není více známo. Vzhledem k tomu, že od Olešničky není k dolnímu sídlu možný přístup, jeví se jako pravděpodobnější možnost, že šlo o dvě části jednoho opevněného místa a jejich vzdálenost a utváření vyvolal extrémně členitý terén. Archeologické výzkumy datují život na lokalitě od poslední třetiny 13. století do první poloviny 14. století.
Roman Řezáč, 23.5. 2004