Zbytky hradu, poprvé písemně doloženého v roce 1402, kdy jej obléhal a pobořil císař Zikmund. Po tomto obléhání nebyl hrad již obnoven a roku 1730 na jeho místě vznikl barokní kostel sv. Jana Nepomuckého.
První zmínka o Skalici Hor Stříbrných pochází z roku 1361. Týká se Ctibora ze Skalice, patrona kostela sv. Jakuba Většího v Rovné. Není jisté, zda hrad na návrší obtékaném jevanským potokem vznikl již za něj, či až za jeho syna Střížka ze Skalice, připomínaného v roce 1376. První písemná zmínka o hradu je z roku 1402, kdy ho obléhal císař Zikmund. V té době byl hrad pod královskou správou a sídlil zde královský hejtman Racek Kobyla ze Dvorce, pobočník krále Václava IV. Po oblehnutí hradu Racek Kobyla prchl a oblehatelé prázdný hrad pobořili. V roce 1403 daroval král Václav IV. Skalici Janu Sokolovi z Lamberka, ten ale hrad již neobnovil. V roce 1730 byla v prostoru hradního nádvoří zahájena stavba barokního kostela sv. Jana Nepomuckého, na jehož stavbu byl použit materiál zaniklého hradu. Hrad byl obdélného tvaru, jeho severovýchodní nároží zajišťoval okrouhlý bergfrit, palác se vstupní bránou byl na západní straně a celý areál byl opevněn hradbou a parkánem. Dochovaly se jen skromné zbytky zdiva – relikt hradní brány u vstupu do kostela, částečné pozůstatky severní hradby a kamenná zeď parkánu se vstupem do gotického sklepa. Podle zprávy místní obyvatelky byl gotický sklep nedávno zavezen odpadním materiálem z opravy kostela a zbytek bergfritu byl zalit do betonového tarasu přilehlého domu.
Milan Caha, 20.6. 2007
