Točník - letecký snímek
© Radovan Smokoň 05/2006
Mezi nejmladší, ale rozlohou největší hrady v Čechách náleží Točník, nástupce hradu Žebráka. Král Václav IV. sice nechal hrad Žebrák v l. 1383–1396 upravit pro svou potřebu, ale ani to nepostačovalo a tak, když r. 1395 hrad značně poškodil požár, rozhodl se, že si nechá postavit hrad nový, který by se stal jeho důstojnějším i bezpečnějším útulkem. Pro stavbu nového hradu bylo zvoleno místo nedaleko Žebráka, na témže hřebeni, o 100 m výše. Kdy stavba začala, není známo, ale již r. 1398 byl bezpochyby dokončen alespoň obytný palác, neboť v tomto roce zde již král Václav IV. pobýval. Hrad byl již tehdy nazýván Točník, snad podle jména kopce, na kterém byl postaven (A. Sedláček). Podle lidové etymologie, zachycené poprvé u Schallera, to mělo být podle toho, že se každý musel třikrát otočit okolo hory, než se dostal do hradu. O postupu stavby hradu nejsme přesněji informováni. Nejisté postavení Václava IV. v Čechách však vyžadovalo, aby byl… číst dále
Zdi a stropy Točníka se řítily, tesané kvádry se valily po strmých svazích křemencové skály do údolí, železné okenní mříže mizely. Kdo jen mohl, olupoval hrad o poslední trám a poslední hřeb. Zborcené zdivo ovládly kavky a sovy, v podzemních místnostech se usídlili lotři. Neodvratně blížila se zkáza Točníka. Jen hlavní palác vzdoroval zubu řasu, neboť jej kryla zčernalá, šindelová střecha. K té střeše vzhlížel lid s obavami v duši, neboť i ona děravěla – a nedaleký byl den, kdy se mělo naplniti staré proroctví, že bude v Čechách velmi zle, až se na Točníku objeví nová, bílá střecha. Tak spočíval tu Točník nad krajem jako Bůh, v jehož rukou vězí lidský osud. Tajuplná byla jeho tvář, tajemné jeho útroby. Nejeden vesnický synek vypravil se se svými druhy na Točník, aby tu zblízka do jeho tváří pohleděl, nejeden šel sem s motykou zkusit štěstí. V rozechvění vstupovali do podzemních místností a v bývalém parku… číst dále
|
Přihlášení |
