Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.
Hrad Nižbor doporučuji zejména zájemcům o historii Keltů. V dnes jediných přístupných prostorách pozdějšího zámku sídlí Informační centrum keltské kultury. Nečekejte však klasickou výstavu archeologických nálezů apod. – většinu poznatků se dozvíte pomocí množství multimediálních dotykových obrazovek. Každá z tematicky hudbou a celkovou náladou podbarvených místností se zaobírá jinou sférou tehdejšího života, a tak se postupně seznámíte s keltskými řemesly, zvyky či např. náboženstvím. Kromě obrazovek si prohlédnete mapy ujasňující situaci v Evropě před mnoha staletími, případně vás více zaujmou letecké fotografie našich nejznámějších keltským oppid. Zejména samozřejmě toho nejbližšího – na protějším kopci rozkládajícího se keltského sídliště Stradonice. Prohlídka ostatních částí zámku bohužel prozatím není možná, v současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce.
Mass, Turyna Petr, 10.7. 2005
Hrad založil Přemysl Otakar II. Poprvé je uváděn v roce 1265. Nižbor byl oblíbeným hradem krále Václava II., který ho pravděpodobně dokončil. V roce 1425 byl dobyt husity a výraznější obnovy se dočkal až v 16. století, kdy byl přestavěn na renesanční zámek. Dnešní podobu mu dala výrazná nekvalitní Valdštejnská barokní přestavba v 18. století.
Durdík 1992, Kouba, 21.6. 2003
