Hradiště na plochém Kružínském vrchu bylo osídleno v pozdní době halštatské na západní straně. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky dvou valů orientovaných severojižním směrem. Bylo objeveno nedávno díky digitálnímu mapování. Z vrchu jsou výhledy do kraje.
Hradiště zaujímá západní část čedičové stolové hory Kružínský vrch (536 m nad mořem). Bylo objeveno teprve ve druhém desetiletí 21. století díky používání digitálního modelu reliéfu 5. generace. Právě na lidarovém snímku objevili archeologové dvě linie opevnění postavené v severojižním směru na podlouhlém kopci, jehož delší strana je orientována z východu na západ. Vnitřní linii tvořilo palisádové hrazení, po němž se zachovaly sotva znatelné zbytky kamenné řady. Vnější, mohutnější opevnění je dodnes v reálu znatelné a bylo vybaveno i příkopem. Tvořil je hlinitokamenný val, což byla dřevěná konstrukce vyplněná zeminou s čelní hradbou z nasucho postavený kamenů. Je zajímavé, že obě fortifikace nebyly pravděpodobně zcela dokončeny. Jednoduché opevnění měly i severní a jižní hrana prudkého svahu. Hradiště mělo dvě přístupové komunikace, jednu z jihu a druhou ze severu, kde se snad nacházela klešťová brána. Radiokarbonovou metodou zanášení příkopu se datuje vznik stavebního díla do 3. až 2. století před Kristem a také nálezy keramiky dva fragmenty kamenného drtidla zařazují lokalitu do pozdní fáze doby halštatské, tedy do doby, kdy naše území a velkou část Evropy obývali lidé keltského národa.
Maňas podle Výšinný ohrazený areál na Kružínském vrchu, k. ú. Skytaly Filip Prekop, Petr Krištuf, Vojtěch Peksa, Encyklopedie Keltů v Čechách - Jiří Waldhauser, Vznik Evropy - Jan Bouzek, 30.1. 2024
