© Aleš Novák, 03/2011
Zámek stojí na oblém hřebeni nad městečkem Mašťov. V jeho sedle přechází silnice od Radonic, západně od ní se rozkládá zámecká zahrada se zámkem a úřednickou budovou. Samotný zámek je čtyřkřídlý, zevně s renesančními sdruženými okny a barokní věží s cibulovou bání. U silnice stojí mohutná barokní sýpka, v okolí křižovatky s přístupovou cestou k zámku dvoje gotická boží muka, zřejmě přemístěná z území zničeného těžbou uhlí.
Mašťov se poprvé připomíná za knížete Soběslava I., který jej věnoval velmoži Milhostovi. Jeho stejnojmenný syn zde chtěl zřídit cisterciácký klášter, s mnichy z Waldsassenu se však neshodl, takže konvent se přesunul do Oseka. Milhostovi potomci si na kopci nad městečkem postavili sídlo, doložené poprvé roku 1281. Prameny se neshodují na tom, zda šlo o pozdější hrad či tvrz, jejíž pozůstatky se nacházejí v údolí u farního kostela. Při křižáckém vypálení Mašťova byl hrad rovněž silně poškozen. Během 15. století bylo opraven, na zámek přestavěn po roce 1571, kdy byl v majetku Lobkoviců. Po třicetileté válce byl zámek hrabaty z Goltzu upraven barokně, opatřen věží a zbaven většiny opevnění. V letech 1792–1838 patřil Mašťov Mladotům ze Solopysk, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové z nedalekého Krásného Dvora. V současné době je v zámku umístěn dětský domov.
|
Přihlášení |
