Objekt je přízemní, bez suterénních prostor, dispozice je dvouprostorová - užší předsíň nacházející se za dvoukřídlými vstupními dveřmi a navazující loď oddělenou dvoukřídlou brankou z ocelové konstrukce s pletivovými výplněmi. Nad vstupní předsíní je vztyčena přibližně čtvercová věž se zvonicí, krytá je jehlancovou střechou ve vrcholu osazenou křížem. Věž je prolomena obloukově zaklenutými okny na tři světové strany, obdélné spodní části oken jsou opatřeny dřevěnými žaluziemi. Předsunutá předsíň s centrálním vstupem orientovaným k západu je orámována pilastry nesoucí trojúhelníkový tympanon. Nad dvoukřídlými dveřmi s obloukovým nadsvětlíkem orámovaným štukovou šambránou s klenákem se nachází mírně plastický nápis SV. ANNA. Architektura kaple vychází z její hmoty, jež pravdivě odráží vnitřní prostory navenek – mírně obdélná loď zevně vytváří kvádrovitou hmotu stavby, krytou sedlovou symetrickou střechou.
Poutní kaple sv. Anny je vystavěna na místě odstraněné původní kaple na vyvýšené pozici nad rozcestím v blízkosti města Chotěboře a vytváří tak výraznou krajinotvornou dominantu, která je podtržena bezprostředně navazující vzrostlou zelení – chráněnou alejí 61 lip. Kaple je tradičně orientovaná závěrem k východu. Přístup do stavby je vyrovnán předloženým vnějším schodištěm z kamenných stupňů. Kaple byla vybudována v r. 1902 v novoklasicistním slohu, autorem její současné podoby je František Kruml. V první polovině 20. století byla místem tradičních poutí. Kaple se od doby svého vzniku dochovala v téměř intaktní podobě, a to jak v exteriéru, tak v interiéru, včetně dochovaných tvarosloví a konstrukcí. Tvoří tak vysoce hodnotnou ukázku sakrální architektury v našich zemích. Od r. 2010 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.