H. Gessner se inspiroval projektem svého učitele profesora Otto Wagnera, který v letech 1902–1904 navrhl kostel sv. Leopolda v ústavu pro duševně choré ve Vídni. Ve stavbě se ozývají ohlasy byzantské chrámové architektury. Kostel je symetricky navržen jako dobově frekventovaná palladiánská centrála na půdorysu řeckého kříže s 27 metrů vysokou dvojitou kopulí s lucernou. Původně střechu pokrývaly žluté glazované tašky. Místní rčení: „Půjdeš pod žlutou báň...“ svědčí o tom, že podle kostela byl nazýván celý ústav. Interiér kostela kombinuje použití mramoru, mosazi a skla. Půlkruhové nadpraží hlavního vstupu i všechna okna chrámu jsou opatřena vitrážemi. V levé části chrámové lodi je kazatelna z růžového, černě žíhaného mramoru. Na protilehlé straně se nachází dřevěná socha Panny Marie Lurdské stojící na podstavci ze stejného kamene. V interiéru je také barevná vitráž s postavami klečících andělů. Malířskou výzdoby i oltářní… číst dále
Římskokatolický filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje byl vybudován jako součást areálu zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, jenž vznikl v letech 1905-1909 podle projektu H. Gessnera. Kostel vysvětil v duchu svého biskupského hesla „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“ olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer dne 11. července 1909. Od založení chrámu až do roku 1920 zde působil katolický kněz a pozdější biskup Československé pravoslavné církve Matěj Pavlík (svatý Gorazd II.), jenž byl 4. září 1942 popraven nacisty za účast na ukrývání parašutistů v pražském pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje, kteřížto spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.