Jednolodní orientovaný kostel s odsazeným užším presbytářem. Loď plochostropá, kazetový strop z 19. století. Presbytář s polygonálním závěrem je zaklenut. Uvnitř omítnutý, zevně vyspárované zdivo z převážně lomového kamene. Dochována část sochařské výzdoby (figurální konsoly západního portálu a vítězného oblouku). Kostel je bez věže, dominantním prvkem exteriéru je stanová střecha a vížka schodiště na kruchtu v jihozápadním nároží. Kostel je obklopen hřbitovem, ohrazeným kamennou zdí.
Jako jeden z mála zbytků původní zástavby Velkého předměstí, zaniklého na přelomu 60. a 70. let 20. století, se zachoval uprostřed dnešního panelového sídliště kostel sv. Petra. Jedná se o původně románskou stavbu (část západní zdi lodi), rozšířenou a přestavěnou ve 2. polovině 14. století. Písemně připomínán poprvé roku 1359. Roku 1462 nově sklenut presbytář. Zrušen ze císaře Josefa II. V 70. letech 19. století jej zakoupil podnikatel František Hýra s úmyslem zřídit v něm rodinnou hrobku. Započal s puristickou úpravou dle projektu Josefa Mockera, která nebyla pro nedostatek financí dokončena. Kostel připadl znovu obci a byl později propůjčen evangelíkům. Ve 30. letech 20. století pro havarijní stav uzavřen, ještě před II. světovou válkou opraven. Dnes lapidarium s řadou cenných renesančních a barokních plastik. Obklopen hřbitovem, v jehož ohradní zdi je zasazeno několik renesančních portálů.