Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.
Nečemické kamenné řady patří k málo známým megalitickým stavbám na našem území. Objevil je řídící učitel v Kounově Václav Náprstek na upozornění místního hajného v roce 1950. Nález publikoval o rok později ředitel žateckého muzea F. Kopecký. Učitel Náprstek zde ještě uviděl tři řady kamenů, mezi 2. a 3. byl obdélník obsahující uprostřed bílý kámen. Mnoho kamenů se již tehdy nacházelo pod svahem. Lokalitu o deset let později navštívil F. Hammer, který bílý kámen nenalezl. Potvrdil pouze propojení řad. Nečemické památce se věnoval v průběhu osmdesátých let Jaroslav Helšus současně s nedalekými Kounovskými řadami. Na jaře roku 2016 Nečemické řady podrobně zaměřil v rámci diplomové práce geodet Jan Voráček. Jeho měření potvrdila dřívější tvrzení J. Helšuse, že Kounovské řady, menhiry u Špičáku, Nečemické řady a kamenné pole u Klučku leží v jedné linii se západem slunce v letním slunovratu, který měl pro všechny pravěké kultury velký náboženský význam. Pálení svatojánských ohňů, jejich přeskakování chlapci a dívkami v předvečer noci před svátkem sv. Jana (24.6.) byl pohanský svátek, ne keltského, ale spíše germánského původu. Obřadní provádění ohněm je v rozporu s biblickou zvěstí, Bůh podobné obřady zakázal. Megalitické stavby (z řeckého mega-velký a lithos-kámen) můžeme nalézt na mnoha místech celé Evropy. Mají vztah k astronomickým pozorováním a přitahují lidskou pozornost.
Prudký Martin, 24.3. 2018