Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.
Gotická orientovaná kamenná omítnutá stavba s obdélným půdorysem, jednolodní, s pětibokým presbytářem s opěrnými odstupněnými pilíři. Později přistavěna sakristie na severní straně presbytáře a předsíň před západním průčelím. Kostel má štíhlou osmibokou vížku sanktusníku s vysokou jehlancovou stříškou se štíty. Původní hlavní vchod s kamenným ostěním z 1. pol. 14. století s hruškovitým profilem mezi dvěma výžlabky. Okna presbytáře jsou hrotitá bez kružeb, původní, okna lodi jsou barokně upravena štukovými ozdobami na vnitřních špaletách, zakončena půlkruhově. Kostelní loď je zaklenuta třemi obdélnými poli křížové žebrové klenby s terčovými svorníky, prostřední svorník je ozdobený hvězdou. Žebra klenby se opírají o kamenné konzolky. Presbytář je zaklenut v jednom poli křížovou klenbou, v polygonálním závěru paprskovitě, žebra klenby se sbíhají ve dvou terčových svornících, podepřena konzolkami. Triumfální oblouk je hrotitý. V jihovýchodní straně presbytáře je sanktuář ve tvaru výklenku se skosenými hranami, uzavřený hrotitým obloukem. V jižní stěně presbytáře je sedile z podvojného gotického výklenku, zakončeného dvojicí otevřených trojlistů se zaostřeným lalokem, uprostřed se zaobleným krakorcem. Dřevěná kruchta stojí na dvou barokních sloupech, na kruchtě jsou barokní varhany z 18. století. Vnitřní zařízení kostela je převážně novogotické - hlavní oltář je z roku 1891, se sochou sv. Vavřince v životní velikosti a menšími sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha. Pozdně gotická zvonice, samostatně stojící u kostela, čtyřboká obdélného půdorysu, se zděnou hrázděnou spodní částí, krytou šindelovou valbovou střechou, na jejímž otupeném vrcholu sedí dřevěná čtyřboká lucerna, také krytá šindelem.
Prudký Martin, 25.11. 2012
Senomaty jsou poprvé doloženy roku 1233, kdy byly darovány Václavem I. řádu německých rytířů. Od roku 1319 měly právo opevnění. Roku 1500 byly městečkem. Podle některých pramenů stávala v obci původně kaple sv. Vavřince, a to již ve 12. století. Raně gotický kostel sv. Vavřince byl postaven na bývalém hřbitově kolem roku 1300. Roku 1327 byl kostel povýšen na farní. Hned na počátku husitských válek byl kostel vypálen a kněz byl z fary vyhnán. Opravy se kostel dočkal v 16. století, kdy sem byl také dosazen farář podobojí. Od roku 1615 zde sloužili opět katoličtí kněží. Roku 1855 prošel kostel malými úpravami, jenž nesetřely jeho gotickou podobu. Do roku 1900 měla věž kostela barokní cibulovou báň, při opravě tohoto roku byla nahrazena štíhlou jehlancovou střechou. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice se zděnou hrázděnou spodní částí, krytou šindelovou valbou, na které je usazena dřevěná čtyřboká vížka.
Prudký Martin, 4.8. 2012
podle Umělecké památky Čech - E. Poche, E. Horáková podle Historické památky Rakovnicka, T. Bednařík, 1997; Soupis památek historických a uměleckých v království Českém 39., A. Cechner 1913; České, moravské a slezské zvonice, K. Kuča 2001
