Pozdně barokní kostel sv. Vavřince pochází z let 1764–1768 (stavebník hrabě Jan Josef z Thunu) na místě staršího dřevěného kostela. Kolem kostela je hřbitov, márnice a barokní fara. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden.
Barokní podoba kostela sv. Vavřince pochází z let 1764–1768. Chrám dal postavit hrabě Jan Josef z Thunu podle úřední listiny z roku 1792. Nepřímým dokladem o původu starého kostelíka je zasvěcení sv. Vavřinci, jemuž byly v Čechách zasvěcována kostely již v 11. století. V letech 1349–1351 najdeme první písemné zmínky. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden. V roce 1591 byl ulit zvonařem Tomášem z Kutné Hory nákladem pana Jiříka mladšího z Gerštorfů. Viz. malý gerštorfský erb. Druhý zvon byl ještě starší a pocházel z roku 1483. Nepřečkal rekvizici za prvé světové války v roce 1917. Novější, nejmladší z nich, praskl podle vyprávění před několika desetiletími a nepodařilo se ho opravit. František Tomáš Jedlička byl stavitelem fary i nového jednolodního kostela se sakristií na severní straně. Nad západním průčelím je věž a na východní části kostela je věžička, původně s umíráčkem. Nad hlavním vchodem je alianční znak, složený ze dvou erbovních štítů, pod společnou korunkou. Nad portálem čteme nápis: "Bohu a lidu postaveno roku 1768."
zdroj: čerpáno z informační tabule před kostelem, 3.1. 2011
