Kostel sv. Víta je jednolodní, v jádru ještě gotická orientovaná stavba. Loď je obdélná, zevně i v interiéru zřetelně tvořená ze dvou částí. Starší raně gotická část o rozměrech 9,2 x 7,8 m má výrazně silnější zdivo, uprostřed delších stran ještě zevně podepřené mohutnými dvakrát odstupněnými opěrnými pilíři. V severní zdi je zazděný raně gotický profilovaný lomený vstupní portál. Při Schmoranzově přestavbě byla loď prodloužena k západu o přibližně polovinu své délky při zachování obou západních nároží původní lodi, které tak v interiéru obě části od sebe zřetelně oddělují. Nově přistavěná část má zdivo o cca poloviční tloušťce, zevně se pak odlišuje novogotickou úpravou fasády s jednoduchým obloučkovým vlysem. Loď je osvětlena obdélnými okny s půlkruhovými záklenky, zaklenuta je dvěma poli barokní valené klenby s výsečemi, v západní části je dřevěná kruchta. Lomeným vítězným obloukem s okosenými hranami je od lodi… číst dále
Ves Morašice u Heřmanova Městce se poprvé připomíná roku 1226 v listině Přemysla Otakara I. litomyšlskému klášteru. Nejstarší dochovanou stavbou je kostel sv. Víta, postaven byl v raně gotickém slohu v prvních desetiletích 14. století. Již roku 1349 je uváděn jako kostel farní, o rok později je morašická fara převedena k nově zřízenému litomyšlskému biskupství. Snad v této souvislosti byla ke kostelu přistavěna věž datovaná D. Líbalem rámcově do vlády Karla IV. Během husitských válek fara zanikla, Morašice byly přifařeny k Rozhovicím a po Bílé hoře i s nimi k Heřmanovu Městci. Roku 1868 byla fara obnovena, dnes patří Morašice opět do heřmanoměstecké farnosti. V průběhu staletí byl několikrát kostel přestavován v různých stavebních slozích, zaznamenána je například barokní přestavba lodi v 18. století. Dnešní podobu dala kostelu rozsáhlá historizující přestavba z roku 1878 pod vedením Františka Schmoranze.… číst dále