© Petr Nožička 09/2019
Zdivo tvrze se zčásti zachovalo ve dvou dosud stojících staveních, další části jsou ve formě zříceniny. Tvrz prodělala jak pozdně gotickou, tak renesanční (Krčínovu) přestavbu a její dispozice byla poněkud složitější. Trochu nahlédnout do její tehdejší podoby pomůže kresba vzhledu tvrze podle popisu z roku 1895, její vznik v místní kronice je pozdějšího data. Je zde věžovitá brána s průjezdem, s otvory pro kladky padací brány a místnosti nad ní, která zde ještě stála kompletně dochovaná na počátku 20. století. Za ní leží dva nestejně vysoké trakty. Kresba reálně odpovídá nynějšímu půdorysu. V jižní části západnějšího objektu lze nalézt sedlový kamenný portál a dvě okenní ostění, spíše zde jde o kamenné prvky použité druhotně.
Již v roce 1219 je zmiňován v listinných pramenech Martin s predikátem z Obděnic, což je zároveň první zmínka o vsi. Jeho jméno souviselo pravděpodobně se starším sídlem, u kterého se předpokládá, že stálo jižně od románského kostela Nanebevzetí Panny Marie a nebylo dosud archeologicky potvrzeno. Pozůstatky mladší tvrze leží ve vsi, na terasovitém stupni severovýchodně pod románským kostelem. Od roku 1452 byla ves, už pravděpodobně i s novou tvrzí, v držení Jana z Jedlice. První zmínku o její skutečné existenci máme až v roce 1593, kdy je majitelem Jakub Krčín z Jelčan, který zde prováděl velké opravy či přestavby. Jakub Krčín z Jelčan má v místním kostele náhrobník, ve skutečnosti zde však nebyl pohřben, datum úmrtí chybí. Tvrz zdědila jedna z Krčínových dcer Johanka a svatbou získává ves její manžel Oldřich Myška ze Žlutic, kterému jsou Obděnice po bělohorské bitvě zkonfiskovány. V roce… číst dále
|
Přihlášení |
