© Jiří Čížek 02/2014
Šestiboká stupňovitá vzpěradlová zvonice s otevřeným zvonovým patrem je dřevěná, s vysokou kamennou podezdívkou. Zvonice je mnohem menších rozměrů, než je u tohoto typu zvonic obvyklé. Zvony, zavěšené na vzpěradlové konstrukci jsou - jako u jediné české zvonice - zvenku viditelné. Největším zvonem je Václav (1595) o rozměrech 79 x 59 cm, který vyrobil zvonařský mistr Brikcí mladší z Cimperka, zvon má kolem koruny 16 malých vypouklých obrázků s výjevy z Bible (příběh marnotratného syna). Pod reliéfy je akantový vlys, na severní straně je v renesančním rámu gotikou psaný nápis o tom kdo zvon dal vyrobit a kdy (Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku na Blahoticích) a také kdo zvon vyrobil. Na druhé straně pláště jsou dva mistrně modelované znaky a dva reliéfy evangelistů. Druhý zvon, Jindřich (1510) má rozměry 65 x 40 cm a vyrobil jej mistr Bartoloměj Berounský na Novém Městě. Zvon má kolem koruny nápis… číst dále
Třízvonová dřevěná zvonice s kamennou podezdívkou v Neprobylicích je replikou původní zvonice z druhé poloviny 15. století. Kvůli zchátralosti byla stará zvonice, která původně stála vedle kostela, roku 1896 stržena a vzápětí nahrazena přesnou replikou. Zvonice je dřevěná, s kamennou šestibokou podezdívkou z pískovcových kvádrů. Do podezdívky byla zabudována dvojice renesančních náhrobníků Pětipeských z Chýš a Egerberka, někdejších majitelů vsi, které pocházejí ze strženého neprobylického kostela. Všechny tři zvony jsou původní, nejmenší je z 15. století, další dva jsou z let 1510 a 1595. Zvony unikly jako zázrakem roztavení za světových válek - za 1. světové války byl prostřední zvon zrekvírován, ale válku přečkal bez úhony a na žádost starosty byl po válce vrácen zpět. Za 2. světové války byl zrekvírován největší z tří zvonů, protože ale v Německu byla továrna, ve které měl být zvon roztaven, zničena za náletu,… číst dále
|
Přihlášení |
