Přeskočit na obsah

Jaroslav Tvrdík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Jaroslav Tvrdík
Jaroslav Tvrdík v roce 2009
Jaroslav Tvrdík v roce 2009
6. ministr obrany ČR
Ve funkci:
4. května 2001 – 9. června 2003
Předseda vládyMiloš Zeman
Vladimír Špidla
PředchůdceVladimír Vetchý
NástupceMiroslav Kostelka
Náměstek ministra obrany ČR
Ve funkci:
21. prosince 2000 – 4. května 2001
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
15. června 2002 – 26. července 2003
Prezident a předseda představenstva
Českých aerolinií
Ve funkci:
2003 – 2006
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
SOCDEM (od 2001)
Narození11. září 1968 (56 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJana Tvrdíková
Dětidcery Jana a Nelly, syn Tomáš
PříbuzníOndřej Kolář (zeť)
Alma materVysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově
Profesepolitik a voják
CommonsJaroslav Tvrdík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Tvrdík (* 11. září 1968 Praha) je český politik SOCDEM, počátkem 21. století ministr obrany ve vládě Miloše Zemana a vládě Vladimíra Špidly, poslanec Poslanecké sněmovny, následně ředitel Českých aerolinií, od roku 2006 volební manažer České strany sociálně demokratické. Od roku 2015 byl místopředsedou představenstva čínské firmy CEFC pro Evropu, podílel se mj. na převzetí fotbalového klubu SK Slavia Praha tímto čínským investorem.[1] V květnu 2018 byl z vedení CEFC odvolán,[2] před koncem května se však opět vrátil jako místopředseda představenstva.[3]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a kariéra v armádě

[editovat | editovat zdroj]

Dětství strávil v Havlíčkově Brodě. Vystudoval střední ekonomickou školu v Chotěboři, poté Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, kde promoval v roce 1990 (obor ekonomika armády). V průběhu studia se stal členem Komunistické strany Československa.[4][5]

V období let 1990–1991 pracoval na postu náčelníka finanční služby Školícího a výcvikového střediska Ministerstva obrany ČR. V letech 1991–1992 a znovu 1993–1995 byl vedoucím starším důstojníkem, pak náčelníkem oddělení na sekci zahraničních vztahů Ministerstva obrany. V letech 1992–1993 zastával post náčelníka finanční služby československé jednotky při 1. Praporu mírových sil OSN (UNPROFOR) v bývalé Jugoslávii. Od roku 1996 pracoval opět na Ministerstvu obrany, zpočátku jako ředitel Hlavního úřadu vnitřní správy ministerstva a ještě během roku 1996 se stal ředitelem Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení ministerstva. Dosáhl hodnosti podplukovníka.[5] Od roku 2000 byl ekonomickým náměstkem ministra obrany. Stal se předsedou výběrové komise na nákup stíhacích letounů.[6] Z tendru na zakázku v objemu 60,2 miliard korun postupně odstoupily firmy Boeing, Lockheed Martin, Eurofighter i Dassault Aviation, zůstala v něm pouze společnost BAE Systems nabízející letouny Gripen.[7]

Ministr obrany

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2001–2003 byl ministrem obrany ve vládě Miloše Zemana a vládě Vladimíra Špidly. Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovnybve volebním obvodu Kraj Vysočina za Českou stranu sociálně demokratickou (od roku 2023 Sociální demokracie).[8] Ve sněmovně setrval do července 2003, kdy rezignoval na mandát.[9] V roce 2003 skončil rovněž na ministerském postu. Počátkem května 2003 Tvrdík přiznal, že si telefonoval s podnikatelkou Libuší Barkovou,[10] která mu o rok dříve pomáhala s kampaní při volbách do parlamentu.[11] Redaktorům, kteří v novinách spekulovali o kontaktech Libuše Barkové s Šárkou Grossovou a Stanislavem Grossem, odeslal esemesku s textem "Je mi z vás na blití".[12]

Na konci května 2003 Tvrdík podal demisi, poté ji stáhl a vzápětí ji podal podruhé.[13] První demisi Tvrdík podal na protest proti snížení armádního rozpočtu z 2,2 % HDP na 2,05 % HDP, poté ji vzal kuriózně zpět, i když rozpočet pro armádu mezitím klesl až na 1,9 % HDP.[14]

Ředitel Českých aerolinií

[editovat | editovat zdroj]

ČSSD hledala pro Tvrdíka nové uplatnění. Podle tisku se však proti angažmá v Aeru Vodochody postavil Boeing a s nástupem do státního podniku Česká správa letišť nesouhlasil ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL).[15] Nakonec zástupci ministerstva financí v dozorčí radě Českých aerolinií odvolali dosavadního šéfa Miroslava Kůlu a Tvrdíka bez řádného výběrového řízení jmenovali na jeho místo.[16]

Jaroslav Tvrdík začal okamžitě po svém nástupu s obměnou manažerů, do nejvyššího vedení si vzal své bývalé náměstky z ministerstva obrany.[17] Pod jeho vedením uzavřely ČSA významný kontrakt na dodávku letounů Airbus a platy vzrostly během tří let zhruba o třetinu.[18] Plán na rozšíření flotily a řadu dalších plánů připravovaly pro Tvrdíkovo vedení poradenské společnosti. V letech 2004–2005 vyplatily ČSA společnosti Deloitte ČR 91 milionů korun a společnosti McKinsey & Company 146 milionů korun. Jednalo se například o projekty převzetí charterové společnosti Travel Service nebo maďarských aerolinek Malév.[19]

V březnu 2004 v pražské Evropské ulici boural se svým služebním BMW, hasiči museli automobil sundávat ze svodidel a zasypávat vyteklý benzín.[20] Pokutu nedostal, policie to řešila domluvou.[20] Ve stejném měsíci ČSA oznámily nákup 29 limuzín Audi, které nahradily stávající vozy Škoda Octavia a starší Peugeoty 406.[21] V prosinci 2005 poslali odboráři premiéru Jiřímu Paroubkovi ostrý dopis s detailním popisem situace v ČSA, ve kterém žádali odstoupení Jaroslava Tvrdíka.[22] V souvislosti s neúspěšným působením u leteckého dopravce se objevila přezdívka „Luftjarda“, kterou v roce 2009 použil ve Sněmovně Miroslav Kalousek.[23][24]

Volební manažer ČSSD

[editovat | editovat zdroj]
Jaroslav Tvrdík po zásahu vejcem během kampaně do Evropského parlamentu v roce 2009.

V lednu 2006 Tvrdík kývl na nabídku Paroubka stát se před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006 manažerem volebního štábu ČSSD, do kterého byl ve stejné době jmenován jeho dřívější člen, podnikatel Oldřich Lichtenberg.[25] Ve funkci předsedy představenstva ztrátových ČSA Tvrdíka vystřídal Radomír Lašák.[26] Později byl Tvrdík Jiřím Paroubkem jmenován vedoucím jeho poradců. Ve funkci volebního manažera a poradce byl do roku 2010.

Během kampaně k volbám do Evropského parlamentu v roce 2009 vystoupil – spolu s Jiřím Paroubkem a dalšími politiky ČSSD – 27. května v Praze na smíchovském Andělu. Odpůrci Jiřího Paroubka a ČSSD zasypali politiky stovkami vajec, několik z nich trefilo i Tvrdíka.[27][28]

Podnikání

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2007 se věnuje soukromému podnikání. Pracuje jako finanční a ekonomický poradce a také ve zprostředkování obchodu a služeb. Od roku 2012 byl předsedou dozorčí rady Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce.[29] Od září 2013 byl neplaceným „honorárním poradcem“ tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka pro Čínskou lidovou republiku.[30] Od roku 2014 se stal prezidentem komory.[31]

Od roku 2015 byl místopředsedou představenstva[32] čínské firmy CEFC China Energy Company Limited pro Evropu, v témže roce dojednal prodej majoritní části fotbalového klubu SK Slavia Praha této společnosti.[33] Následně byl na valné hromadě dne 20. října 2015 zvolen místopředsedou dozorčí rady tohoto fotbalového klubu.[34] V dubnu 2016 se stal předsedou jeho představenstva.[35]

V květnu 2018 byl z vedení CEFC Europe odvolán poté, co CEFC China Energy včas neuhradila pohledávky ve výši 475 mil. euro (cca 12 mld. Kč) vůči J&T Private Investments. J&T pak přebrala výkon akcionářských práv v CEFC Europe, odvolala její představenstvo a dosadila krizový management.[36]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1993 je ženatý, s manželkou Janou. V roce 2000 se jim narodila dcera Jana. Ta si v roce 2022 vzala brankáře Slavie Ondřeje Koláře.[37]

V březnu 2022 byla Tvrdíkovi diagnostikována rakovina. Podstoupil operaci a ozařování. V létě 2022 se znovu vrátil do práce.[38] V roce 2024 Jaroslav Tvrdík skončil jako viceprezident čínské skupiny Citic Europe Holding i jako šéf představenstva Pivovarů Lobkowicz. [39]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ DOLEJŠÍ, Václav. Tvrdík se stal zástupcem čínské CEFC pro Evropu. A na co v Česku ukázal, to koupili. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2015-09-09 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ J&T "nepřátelsky" převzala CEFC a sesadila Tvrdíka. Ovládla řízení firmy, dosadila své lidi. iHNed.cz [online]. 2018-5-17. Dostupné online. 
  3. ↑ red; vt. Tvrdík je zpět ve vedení CEFC Europe. Stal se místopředsedou představenstva - Echo24.cz. Echo24.cz [online]. 2018-05-28 [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jindřich Šídlo, Do sněmovny míří desítky členů KSČ, Mladá Fronta DNES, 27. května 2002, titulní strana
  5. ↑ a b Ing. Jaroslav Tvrdík [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jan Gazdík, Ekonom Tvrdík: Hospodaření je ostudné, Mladá Fronta DNES, 1. února 2001, strana 4
  7. ↑ rak/ČTK, V tendru na stíhačky je jediná společnost, Mladá Fronta DNES, 30. října 2001, sešit Ekonomika, strana 1.
  8. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jaroslav Tvrdík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Sabina Slonková, David Macháček, Jan Gazdík, Gross a Tvrdík vysvětlují podivné kontakty, 6. května 2003, titulní strana
  11. ↑ Renata Kalenská, Mrázek mi nosil vajíčka a sekanou (rozhovor s Libuší Barkovou), Lidové noviny, 11. srpna 2006
  12. ↑ Sabina Slonková, Jan Gazdík, Tvrdík: občas na vrcholu, častěji na dně, Mladá Fronta DNES, 30. května 2003, strana 3
  13. ↑ Ivana Dubnová, Je mi do breku, říká Jaroslav Tvrdík, Mladá Fronta DNES, 31. května 2003, strana 2
  14. ↑ Jan Kubita, Jan Gazdík, Lukáš Dolanský, Tvrdík odešel, zůstal a odešel, 31. května 2003, titulní strana
  15. ↑ ciz, eko, Tvrdík asi přistane v aeroliniích, Mladá fronta DNES, 14. srpna 2003, první strana sešitu Ekonomika
  16. ↑ Jan Cizner, Dva roky v ČSA: ze ziskové firmy je ztrátová, Mladá fronta DNES, 5. ledna 2006, strana 2
  17. ↑ Marek Pražák, Jan Cizner, Tvrdík už nesmí do ČSA dosazovat známé, Mladá fronta DNES, 7. listopadu 2003
  18. ↑ Marek Pražák, ČSA se pouštějí do odvážné hry, Mladá fronta DNES, 19. března 2004, druhá strana sešitu Ekonomika
  19. ↑ Vít Doležálek, Proč musel Tvrdík z ČSA, iHNED.cz, 2. června 2006
  20. ↑ a b Marek Pražák, Jan Cizner, Tvrdík naboural služební BMW, Mladá fronta DNES, 23. března 2004, strana 2
  21. ↑ Jan Cizner, Marek Pražák, Manažeři Českých aerolinií budou jezdit ve vozech Audi, Mladá fronta DNES, 25. března 2004, první strana sešitu Ekonomika
  22. ↑ Zpráva o skutečném stavu Českých aerolinií (ČSA). Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2006-06-05 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ OVČÁČEK, Jiří. Kalousek dal ve Sněmovně Tvrdíkovi přezdívku Luftjarda. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-06-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ 168 hodin. www.facebook.com [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ Radek Bartoníček, Tvrdík má pomoci ČSSD ve volbách, Mladá fronta DNES, 5. ledna 2006, strana 2
  26. ↑ Jan Cizner, ČSA prodělávají, levní rivalové je tlačí ke zdi, Mladá fronta DNES, 23. března 2006, první strana sešitu Ekonomika
  27. ↑ KOUKAL, Josef; JANIŠ, Petr; SOUKUP, Jaroslav. Vajíčkový protest vygradoval v Praze, na Paroubka jich letěly stovky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-05-27 [cit. 2009-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-28. 
  28. ↑ Odpůrci zasypali Paroubka a spol. stovkami vajec. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-05-27 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. 
  29. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 28927788, Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce, datum přístupu 2013-09-11
  30. ↑ Exministr Tvrdík, který zadlužil ČSA, je poradcem premiéra Rusnoka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-12-02 [cit. 2014-01-26]. Dostupné online. 
  31. ↑ Ambasádu v Číně by podle Zemana mohl vést Tvrdík. Exministr ale nechce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-11-06. Dostupné online. 
  32. ↑ Skupina J&T odvolala představenstvo CEFC Europe, Číňané neuhradili dluhy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-5-17. Dostupné online. 
  33. ↑ Insolvenční hydru už Šimáněho Slavia krotí, přijde boj o stadion. A co Poulíček?. Aktuálně.cz [online]. 2015-09-16 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  34. ↑ Slavia má oficiálně nové představenstvo a dozorčí radu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-10-20 [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ Tvrdík v čele fotbalové Slavie, stane se předsedou představenstva. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-4-7. Dostupné online. 
  36. ↑ Konec Tvrdíka v ‚evropské‘ CEFC. J&T kvůli neuhrazení dluhů ovládla firmu, odvolané vedení krok zpochybňuje [online]. Lidovky.cz, 2018-5-17. Dostupné online. 
  37. ↑ VAŠINOVÁ, Jolana. Tvrdíkova druhá radost v jednom týdnu: Úspěšná léčba rakoviny a teď svatba. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-09-24 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  38. ↑ ČTK. Nejsem úplně zdravý, rakovina se rychle vyléčit nedá, přiznal šéf Slavie Tvrdík. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-07-14 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. 
  39. ↑ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-tvrdik-odesel-z-klicovych-pozic-u-cinanu-soustredi-se-na-tykacovu-slavii-245604
  40. ↑ Archivovaná kopie. www.nasipolitici.cz [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-07. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
České aerolinie
Letecké nehody
Ředitelé
(od 1991)
Ostatní
Vláda Miloše Zemana
Předseda vlády
Miloš Zeman (jmenován 17. července 1998, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
22. července 1998
Vladimír Špidla (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Pavel Mertlík (místopředseda vlády – demise 12. dubna 2001, finance – pověřen 21. července 1999 – demise 21. dubna 2001, ČSSD) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, předseda Legislativní rady vlády, ČSSD) • Egon Lánský (místopředseda vlády pro koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany – demise 1. prosince 1999, ČSSD) • Jan Kavan (místopředseda vlády – pověřen 10. prosince 1999, zahraniční věci, ČSSD) • Miroslav Grégr (místopředseda vlády – pověřen 30. května 2001, průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Bašta (bez portfeje – demise 23. března 2000, ČSSD) • Jaromír Císař (místní rozvoj – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivan David (zdravotnictví – demise 9. prosince 1999, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Jan Fencl (zemědělství, ČSSD) • Václav Grulich (vnitro – demise 4. dubna 2000, ČSSD) • Miloš Kužvart (životní prostředí, ČSSD) • Antonín Peltrám (doprava a spoje – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivo Svoboda (finance – odvolán 20. července 1999, ČSSD) • Vladimír Vetchý (obrana – odvolán 4. května 2001, ČSSD) • Eduard Zeman (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD)
Členové jmenovaní později
1. srpna 1998
Otakar Motejl (spravedlnost – demise 16. října 2000, ČSSD)
9. února 2000
Bohumil Fišer (zdravotnictví, ČSSD)
23. března 2000
Karel Březina (bez portfeje, ČSSD)
5. dubna 2000
13. dubna 2000
Jiří Rusnok (finance, ČSSD)
26. dubna 2000
Petr Lachnit (místní rozvoj, ČSSD) • Jaromír Schling (doprava a spoje, ČSSD)
2. února 2001
Jaroslav Bureš (spravedlnost, ČSSD)
4. května 2001
Vláda Vladimíra Špidly
Předseda vlády
Vladimír Špidla (jmenován 12. července 2002, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
15. července 2002
Stanislav Gross (1. místopředseda vlády, vnitro, ČSSD) • Cyril Svoboda (místopředseda vlády, zahraniční věci, KDU-ČSL) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 5. srpna 2003, ČSSD) • Petr Mareš (místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje, US-DEU) • Bohuslav Sobotka (místopředseda vlády – pověřen 30. října 2003, finance, ČSSD) • Jaroslav Tvrdík (obrana – demise 9. června 2003, ČSSD) • Jiří Rusnok (průmysl a obchod – demise 19. března 2003, ČSSD) • Zdeněk Škromach (práce a sociální věci, ČSSD) • Milan Šimonovský (doprava a spoje, KDU-ČSL) • Jaroslav Palas (zemědělství, ČSSD) • Marie Součková (zdravotnictví – demise 14. dubna 2004, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místní rozvoj, US-DEU) • Vladimír Mlynář (informatika, US-DEU)
Členové jmenovaní později
19. března 2003
Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD)
9. června 2003
16. září 2003
Karel Čermák (spravedlnost – demise 15. června 2004, nestraník)
14. dubna 2004
Jozef Kubinyi (zdravotnictví, ČSSD)
Ministři obrany České republiky
1993–20012001–20092009–20142014–dosud
Ministerstvo obrany České republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Tvrdík&oldid=24367571“