Přeskočit na obsah

Pavel Rychetský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Pavel Rychetský, dr. h. c.
Pavel Rychetský v roce 2020
Pavel Rychetský v roce 2020
3. předseda Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
6. srpna 2003 – 7. srpna 2023
JmenujícíVáclav Klaus
PředchůdceMiloš Holeček
NástupceJosef Baxa
Místopředseda vlády Miloše Zemana a Vladimíra Špidly
Ve funkci:
22. července 1998 – 5. srpna 2003
Místopředseda vlády Mariána Čalfy
Ve funkci:
27. června 1990 – 2. července 1992
5. a 7. ministr spravedlnosti ČR
Ve funkci:
17. října 2000 – 1. února 2001
Předseda vládyMiloš Zeman
PředchůdceOtakar Motejl
NástupceJaroslav Bureš
Ve funkci:
15. července 2002 – 5. srpna 2003
Předseda vládyVladimír Špidla
PředchůdceJaroslav Bureš
NástupceKarel Čermák
1. senátor za obvod č. 12 – Strakonice
Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 6. srpna 2003
PředchůdceSenát PČR vznikl
NástupceJosef Kalbáč
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1966–1969)
OF (1989–1991)
OH (1991–1995)
ČSSD (1996–2003)[1]
Narození17. srpna 1943 (81 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choťženatý
VztahyHelena Zmatlíková (teta)
Dětitři děti
Alma materUniverzita Karlova
Zaměstnánívysokoškolský učitel, právník, generální prokurátor ČR, místopředseda vlády, senátor, ministr spravedlnosti, ústavní soudce
Profeseprávník, politik
OceněníŘád čestné legie IV. třída (důstojník) (2005)
Alliance française (2011)
Čestný doktorát (2016)
Řád Bílého lva I. třída (2023)
CommonsPavel Rychetský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Rychetský (* 17. srpna 1943 Praha) je český politik, právník a od srpna 2003 do srpna 2023 předseda Ústavního soudu České republiky. Od července 1998 do července 2002 byl místopředsedou vlády Miloše Zemana a zastával post předsedy Legislativní rady vlády. V následující vládě Vladimíra Špidly zastával až do srpna 2003 stejné posty, navíc byl ministrem spravedlnosti. Od ustavení Senátu v roce 1996 až do jmenování ústavním soudcem byl rovněž senátorem za Strakonicko.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Mezi hosty při vzpomínkovém aktu k 17. listopadu 1939

Narodil se v rodině pražského advokáta. Jeho otec Josef Rychetský hájil v roce 1956 komunistického soudce Karla Vaše, strůjce řady justičních vražd. Jeho syn, Pavel Rychetský, považuje Vaše, na rozdíl od některých historiků, za politického vězně, který se stal také obětí politických procesů, protože v nich byli souzeni i lidé, kteří je původně pomáhali rozjíždět.[2]

Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Členem KSČ byl v letech 1966 až 1969. Po studiích nastoupil k Městskému soudu v Praze jako justiční čekatel, ale bylo proti němu zahájeno soudní stíhání kvůli jeho nesouhlasu s procesem vedeným proti účastníkům tzv. majálesových událostí. Od té doby pracoval jako asistent na právnické fakultě. Od roku 1968 až do sametové revoluce pracoval jako podnikový právník v SBD Pokrok. Stal se signatářem Charty 77, publikoval v samizdatu i exilových časopisech. Dne 8. ledna 1990 byl jmenován generálním prokurátorem České socialistické republiky (od března 1990 České republiky).[3]

Dne 27. června 1990 byl jmenován místopředsedou federální československé vlády Mariána Čalfy[4] a z toho důvodu byl 20. července 1990 na vlastní žádost odvolán z funkce českého generálního prokurátora.[5] Z pozice místopředsedy vlády předložil Federálnímu shromáždění řadu ústavních zákonů. Od roku 1992 vykonával advokátní praxi a přednášel politologii na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. V letech 1996 až 2003 byl senátorem za ČSSD ve volebním obvodu č. 12 (Strakonice). Do jmenování místopředsedou vlády ČR zastával funkci předsedy Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR, byl členem Mandátového a imunitního výboru a Organizačního výboru.

Dne 6. srpna 2003 byl jmenován soudcem a předsedou Ústavního soudu. Funkce ústavního soudce trvá deset let, v květnu 2013 jej ale prezident Miloš Zeman hodlal jmenovat opětovně a v červnu k tomu získal potřebný souhlas Senátu. Rychetský nicméně dopředu prohlásil, že podruhé chce funkci soudce Ústavního soudu zastávat jen do roku 2017.[6] Tento názor později změnil. Například v Hospodářských novinách dne 2. ledna 2020 prohlásil, že mandát dokončí.[7] Potvrdil to i v rozhovoru 8. února 2021 pro Český rozhlas.[8] Mandát ústavního soudce a předsedy Ústavního soudu ČR tak zastával až do 7. srpna 2023, jeho nástupcem se stal Josef Baxa.[9]

Názory

[editovat | editovat zdroj]

Po amnestii, vyhlášené prezidentem Václavem Klausem, kritizoval Pavel Rychetský její rozsah a celkovou nepřipravenost. „Od roku 1920 všechny amnestie připravovala vždycky vláda v čele s ministrem spravedlnosti, ne Hrad,“ uvedl Rychetský.[10] Dále zdůraznil, že u amnestie není institut kontrasignace premiérem formální akt. „Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat. To je takový diletantismus, že jej může vyslovit jen někdo, kdo nemá ani tušení o historii institutu kontrasignace v Československé republice od roku 1920,“ reagoval Rychetský nepřímo na tvrzení premiéra Petra Nečase, že „amnestii nemohl nepodepsat“.[11] Kontrasignace je podle Rychetského v ústavě proto, aby vláda mohla mít amnestii nejen připravenou, ale aby také včas dopředu posoudila, koho amnestie očistí. Její řádná příprava je podle něj náročná práce na řadu měsíců pro specialisty z ministerstva spravedlnosti, případně z kanceláře prezidenta.[10]

Po sněmovních volbách roku 2017 se kriticky vyslovil na adresu Tomia Okamury, lídra strany Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, který se poté stal místopředsedou Poslanecké sněmovny, a jeho názory označil za rasistické a neonacistické.[12] Také se negativně vyjádřil o sociálních sítích, na nichž se objevuje podněcování k rasové nenávisti.[13]

V rozhovoru z 26. dubna 2022 pro rádio Frekvence 1 Rychetský v odpovědi na otázku moderátora, zda mu vadí některá vyjádření exprezidenta Václava Klause nebo expremiéra Andreje Babiše v souvislosti s válkou na Ukrajině, uvedl: „Dokonce jsem získal pocit, že ať přímo nebo nepřímo je ten Institut Václava Klause patrně z ruské strany nějak podporován finančně, a nepochybně hraje tedy roli, jak bych to řekl, stejnou jako ti ruští trollové, to znamená podpory něčeho, co je tak hanebné a barbarské, že si to skutečně nezaslouží žádným způsobem se snad tím vážně zabývat.“ Na dotaz, zda tím myslí přímo Václava Klause, odpověděl, že ano. V souvislosti s těmito výroky na něj v květnu Petr Macinka z Institutu Václava Klause podal trestní oznámení pro pomluvu, případně křivé obvinění.[14][15][16] Podle zprávy ČT24 ze srpna 2022 bylo oznámení nedůvodné a zastupitelství případ ukončilo, aniž by se věcí zabývala policie.[17]

V roce 2022 v rozhovoru pro web Aktuálně.cz vyjádřil své postoje ke kandidátům na post prezidenta České republiky. Vyjádřil se tak na adresu bývalého premiéra Andreje Babiše a Petra Pavla. Toto vyjádření, ve kterém sdělil, že nechce mít Ústavní soud v Agrofertu, kritizoval mj. senátor Zdeněk Hraba.[18]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. července 2005 obdržel francouzský Řád čestné legie v hodnosti důstojníka. V srpnu 2011 se stal předsedou Alliance française Brno. V září 2016 získal čestný doktorát v oboru právo na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.[19]

Dne 28. října 2020 Kancelář prezidenta republiky oznámila na svých stránkách, že bude Pavlu Rychetskému propůjčeno státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.[20] Dne 10. února 2021 prezident prostřednictvím svého mluvčího oznámil, že Rychetský vyznamenán nebude a udělení bude „anulováno“, jelikož prezident republiky nepodepsal dekret k jeho propůjčení.[21] Důvodem nepropůjčení bylo rozhodnutí pléna Ústavní soudu, které zrušilo část stávajícího volebního zákona.[22]

Dne 27. června 2021 mu bylo slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou uděleno státní vyznamenání Řád bílého dvojkříže III. třídy za mimořádné zásluhy o rozvoj vztahů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, zejména v oblasti práva a ústavního soudnictví.[23][24][25][26]

Dne 27. října 2023 mu za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky udělil Řád Bílého lva, občanské skupiny I. třídy, český prezident Petr Pavel.[27]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Pavel Rychetský je podruhé ženatý, druhá manželka Helena, roz. Matějková. Má tři děti: Tomáš (* 1965), Lukáš (* 1976) a Lucie (* 1979).[28] Jeho tetou byla malířka a ilustrátorka Helena Zmatlíková.[29]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JUDr. Pavel Rychetský [online]. Brno: Ústavní soud České republiky [cit. 2014-07-24]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ GOLIS, Ondřej. Spor o rudého kata Vaše. Byl politický vězeň, tvrdí Rychetský. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2013-02-26 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  3. ↑ ČTK. Jmenován generální prokurátor ČSR. Rudé právo. 1990-01-09, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Šestnáctka odvážných. Lidové noviny. 1990-06-28, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK. Z předsednictva ČNR. Severočeský deník. 1990-07-21, s. 3. Dostupné online. 
  6. ↑ Ústavními soudci budou Rychetský, Šimáčková, David. Výborný neprošel. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-06-20 [cit. 2013-06-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ LEINERT, Ondřej. Prezident se dočká. Rychetský chce, aby Ústavní soud brzy rozhodl o požadavku na zrušení části lex Babiš. Hospodářské noviny. Economia, 2.1.2020. Dostupné online. 
  8. ↑ PANCÍŘ, Tomáš; KUBANT, Vít; ROHÁČKOVÁ, Kristina. Ústavní soud není Agrofert, říká jeho šéf Rychetský.. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-08 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pavel zatím nejmenuje Fremra ústavním soudcem. České noviny.cz [online]. 2023-08-07 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b KREČ, Luboš. Pavel Rychetský: Říkat, že premiérův podpis u amnestií je formalita, může jen diletant. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2013-01-13 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ KOPECKÝ, Josef. Nečas: Sundávání Klausových portrétů kvůli amnestii je hloupé gesto. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2013-01-09 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rychetský: Okamura se neměl stát místopředsedou Sněmovny. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2018-02-18 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Naše civilizace prožívá krizi, je svým způsobem vypotřebovaná, říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2018-04-20 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČTK; iDNES.cz. Klausův muž žene Rychetského k soudu. Za výrok o napojení exprezidenta na Rusko. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-05-07 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ VRLÁK, Marek (mvr). Předseda Ústavního soudu Rychetský čelí trestnímu oznámení kvůli svým výrokům o Klausovi. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-07 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ ČTK. Rychetský čelí trestnímu oznámení kvůli výrokům o Klausovi a Rusku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-05-07 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ Alžběta Mubeenová, ČTK. Žalobci jako nedůvodné odložili trestní oznámení na Rychetského za jeho výroky o Klausovi. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-08-23 [cit. 2022-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-09. 
  18. ↑ Nechci prezidentem agenta StB ani Ústavní soud v Agrofertu, říká Rychetský. Aktuálně.cz [online]. 2022-11-30 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. 
  19. ↑ ČTK. Šéf Ústavního soudu Rychetský dostal na Slovensku čestný doktorát. Česká justice [online]. Media Network, 2016-09-28 [cit. 2016-09-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky udělí státní vyznamenání – detailní informace [online]. Praha: Správa Pražského hradu, 2020. S. 4. Dostupné online. 
  21. ↑ Odpověď podle zákona č. 106/1999 Sb. Č.j. KPR 650/2021 [online]. Kancelář prezidenta republiky. Dostupné online. 
  22. ↑ Zeman neudělí Rychetskému Řád TGM kvůli zrušení volebního zákona. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Je to pro mě ohromná událost a čest, uvedl Rychetský k vyznamenání od Čaputové. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ Čaputová vyznamenala Rychetského, ocenění se dočkala i Polka Hollandová. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-06-27 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  25. ↑ Čaputová udělila Rychetskému slovenské státní vyznamenání za rozvoj vztahů v oblasti soudnictví. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ Prezidentka vyznamenala 24 osobností. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  27. ↑ PŘEHLEDNĚ: Seznam všech vyznamenaných. Nechybí Mašínová, Pithart ani Kubišová. Novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ Pavel Rychetský. Lidovky.cz [online]. [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. , [1]
  29. ↑ NĚMEČEK, Tomáš. P. Rychetský: Diskrétní zóna. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2012-11-08 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Druhá vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády
Marián Čalfa (jmenován 27. června 1990, VPN)
Členové v den jmenování vlády
27. června 1990
Ján Langoš (vnitro, VPN) • Slavomír Stračár† (zahraniční obchod, zemřel 21. 8. 1990, VPN) • Pavel Hoffmann (místopředseda vlády, pověřený ministr pro strategické plánování, VPN) • Jiří Dienstbier (místopředseda vlády a zahraniční věci, OF/OH) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, OF/OH) • Petr Miller (práce a sociálních věcí, OF/OH) • Květoslava Kořínková (pověřená kontrolou, OF/OH) • Jozef Mikloško (místopředseda vlády, KDH) • Václav Klaus (finance a od 3. 11. 1991 místopředseda vlády, OF/ODS) • Vladimír Dlouhý (pověřený hospodářství, OF/ODA) • Miroslav Vacek (obrana do 18. 10. 1990, KSČ) • Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Jiří Nezval (doprava, nestraník) • Theodor Petrík (spoje do 19. 4. 1991, nestraník)
Členové jmenovaní později
19. července 1990
Josef Vavroušek (Federální výbor pro životní prostředí, OF/OH)
18. října 1990
18. ledna 1991
Imrich Flassik (pověřený řízením Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž, KDH)
25. ledna 1991
Jozef Bakšay (zahraniční obchod, VPN)
12. května 1990
† Slavomír Stračár zemřel během služební cesty v Brazílii.
Vláda Miloše Zemana
Předseda vlády
Miloš Zeman (jmenován 17. července 1998, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
22. července 1998
Vladimír Špidla (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Pavel Mertlík (místopředseda vlády – demise 12. dubna 2001, finance – pověřen 21. července 1999 – demise 21. dubna 2001, ČSSD) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, předseda Legislativní rady vlády, ČSSD) • Egon Lánský (místopředseda vlády pro koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany – demise 1. prosince 1999, ČSSD) • Jan Kavan (místopředseda vlády – pověřen 10. prosince 1999, zahraniční věci, ČSSD) • Miroslav Grégr (místopředseda vlády – pověřen 30. května 2001, průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Bašta (bez portfeje – demise 23. března 2000, ČSSD) • Jaromír Císař (místní rozvoj – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivan David (zdravotnictví – demise 9. prosince 1999, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Jan Fencl (zemědělství, ČSSD) • Václav Grulich (vnitro – demise 4. dubna 2000, ČSSD) • Miloš Kužvart (životní prostředí, ČSSD) • Antonín Peltrám (doprava a spoje – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivo Svoboda (finance – odvolán 20. července 1999, ČSSD) • Vladimír Vetchý (obrana – odvolán 4. května 2001, ČSSD) • Eduard Zeman (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD)
Členové jmenovaní později
1. srpna 1998
Otakar Motejl (spravedlnost – demise 16. října 2000, ČSSD)
9. února 2000
Bohumil Fišer (zdravotnictví, ČSSD)
23. března 2000
Karel Březina (bez portfeje, ČSSD)
5. dubna 2000
13. dubna 2000
Jiří Rusnok (finance, ČSSD)
26. dubna 2000
Petr Lachnit (místní rozvoj, ČSSD) • Jaromír Schling (doprava a spoje, ČSSD)
2. února 2001
Jaroslav Bureš (spravedlnost, ČSSD)
4. května 2001
Vláda Vladimíra Špidly
Předseda vlády
Vladimír Špidla (jmenován 12. července 2002, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
15. července 2002
Stanislav Gross (1. místopředseda vlády, vnitro, ČSSD) • Cyril Svoboda (místopředseda vlády, zahraniční věci, KDU-ČSL) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 5. srpna 2003, ČSSD) • Petr Mareš (místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje, US-DEU) • Bohuslav Sobotka (místopředseda vlády – pověřen 30. října 2003, finance, ČSSD) • Jaroslav Tvrdík (obrana – demise 9. června 2003, ČSSD) • Jiří Rusnok (průmysl a obchod – demise 19. března 2003, ČSSD) • Zdeněk Škromach (práce a sociální věci, ČSSD) • Milan Šimonovský (doprava a spoje, KDU-ČSL) • Jaroslav Palas (zemědělství, ČSSD) • Marie Součková (zdravotnictví – demise 14. dubna 2004, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místní rozvoj, US-DEU) • Vladimír Mlynář (informatika, US-DEU)
Členové jmenovaní později
19. března 2003
Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD)
9. června 2003
16. září 2003
Karel Čermák (spravedlnost – demise 15. června 2004, nestraník)
14. dubna 2004
Jozef Kubinyi (zdravotnictví, ČSSD)
Ministři spravedlnosti České republiky
1992–20012001–20042004–20132013–20192019–dosud
Ministerstvo spravedlnosti České republiky
Předseda Ústavního soudu České republiky
Zdeněk Kessler (1993–2003) • Miloš Holeček (2003) • Pavel Rychetský (2003–2023) • Josef Baxa (od 2023)
Soudci Ústavního soudu České republiky
Jmenovaní Václavem Havlem
Iva Brožová (1993–1999) • Vojtěch Cepl (1993–2003) • Vladimír Čermák (1993–2003) • Vojen Güttler (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Miloš Holeček (1993–2003) • Pavel Holländer (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Vladimír Jurka (1993–2003) • Zdeněk Kessler (1993–2003) • Vladimír Klokočka (1993–2003) • Vladimír Paul (1993–2002) • Antonín Procházka (1993–2003) • Vlastimil Ševčík (1993–2002) • Eva Zarembová (1993–2003) • Ivana Janů (1993–2002, 2004 znovu jmenována Václavem Klausem) • Pavel Varvařovský (1994–2004) • Jiří Malenovský (2000–2004) • Eliška Wagnerová (2002–2012) • František Duchoň (2002–2012) • Jiří Mucha (2003–2013)
Jmenovaní Václavem Klausem
Miloslav Výborný (2003–2013) • Vojen Güttler (2003–2013) • Pavel Holländer (2003–2013) • Pavel Rychetský (2003–2013, 2013 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Dagmar Lastovecká (2003–2013) • Jan Musil (2003–2013, 2014 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Jiří Nykodým (2003–2013) • Stanislav Balík (2004–2014) • Michaela Židlická (2004–2014) • Ivana Janů (2004–2014) • Vlasta Formánková (2005–2015) • Vladimír Kůrka (2005–2015)
Jmenovaní Milošem Zemanem
Pavel Rychetský (2013–2023) • Jaroslav Fenyk (2013–2023) • Jan Filip (2013–2023) • Milada Tomková (2013–2023) • Vladimír Sládeček (2013–2023) • Ludvík David (2013–2023) • Kateřina Šimáčková (2013–2021) • Radovan Suchánek (2013–2023) • Jan Musil (2014–2019) • Jiří Zemánek (2014–2024) • Vojtěch Šimíček (od 2014–2024) • Tomáš Lichovník (od 2014-2024) • David Uhlíř (od 2014) • Jaromír Jirsa (od 2015) • Josef Fiala (od 2015) • Pavel Šámal (od 2020) • Jan Svatoň (od 2023)
Jmenovaní Petrem Pavlem
Josef Baxa (od 2023) • Jan Wintr (od 2023) • Daniela Zemanová (od 2023) • Kateřina Ronovská (od 2023) • Veronika Křesťanová (od 2023) • Lucie Dolanská Bányaiová (od 2023) • Zdeněk Kühn (od 2023) • Milan Hulmák (od 2024) • Tomáš Langášek (od 2024) • Jiří Přibáň (od 2024)
Předsedové jsou uvedeni tučně.
Legislativní rada vlády České republiky
1993–20042004–20092009–20132013–20182018–dosud
Senátor za obvod č. 12 – Strakonice
1996–2003: Pavel Rychetský • 2003–2008: Josef Kalbáč • 2008–2014: Miroslav Krejča • 2014–2020: Karel Kratochvíle • od 2020: Tomáš Fiala
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Rychetský&oldid=24279715“